Popis poviedky : Zase ji dostal. Chtěla ho vyhnat ven. Vzdorovat mu... ale ovládl ji. Spike. Jak tohle jméno nenáviděla a přece tak milovala. Ovládnul ji. Zase.
Stála na balkoně. Koukala dolů, jak se všichni bavili, jen ona ne. V myšlenkách jí proudilo jen jediné jméno : Spike .
Přemýšlela, proč zrovna on. Proč on ji tak dokonale zblbnul a ovládnul. Patřila mu. Hluboko vevnitř mu patřila, i když si to nechtěla připustit, věděla, že to tak je.
Najednou ucítila vánek. Lehlý vánek za zády.
"Copak tu děláš, lásko? Proč nejsi dole s ostatními?" přiblížil se k ní.
"Spiku! Co po mně zas chceš? Už jsem Ti řekla, že s Tebou nechci nic mít!" ohnala se po něm.
"Jo, kotě, říkáš to pořád. Já vím. Ale stejně nikdy neodoláš." hladil ji po stehně. Jen jemně, bříšky prstů.
"Nech toho..." tiše vzdychla.
"Čeho? Čeho mám nechat? Nelíbí se Ti to snad?" zabrousil pod sukni a ona zasténala. "Já to věděl..." zacupital prsty až nadosah.
"Spiku..." dosáhl, čeho chtěl. Jako vždy. 'Sakra, proč mi tohle děláš...' pomyslela si a zavřela oči.
"Líbí se Ti to, viď? Samozřejmě, že ano..." zašeptal sebejistě a dál si s ní hrál jako s loutkou v divadle.
Ona mu ale jen vzdychala pod rukama. Na nic víc neměla dech. Nemohla. Skvěle ji oblbnul. Znova. Jako vždy.
"Řekni... řekni, že mě... chceš... Spiku..." snažila se vyslovit jednotlivá slova srozumitelně.
"Jo, chci, kotě... chci Tě pořád..." zavrčel a začal ji líbat a kousat na krku. Buffy se jen tak tak držela na nohou a křečovitě svírala zábradlí.
"Tak si mě už sakra vem..." zasténala chraptivě.
Porozhlédl se po balkoně. Nikde nikdo. Pouze stůl. Otočil ji k sobě čelem, vzal ji do náruče a přenesl na stůl. Vábila ho její vůně smísená s alkoholem.
Nedočkavě mu začala rozepínat kalhoty a snažila si nějak vyhrnout svou sukni.
Spike ani nestačil koukat, co to dělá, ale líbilo se mu to. Jak byla divoká. A to byl teprv začátek. Kalhoty mu rozepla a ze začátku mu prozatím vběhla prsty dovnitř.
Spike vzrušeně zavrčel a koukl na ni. Bylo na ní poznat, že to vážně chce. A moc.
Začal jí zas líbat, ale tentokrát jí odsunul ruce, aby konečně dostal, co chtěl.
Vyplnil ji. Bral si ji. Celou. Naráz.
Otevřela oči a začala sténat. Tak, jak se v ní pohyboval. Zase byla jen jeho... loutka. Jen jeho.
"Ano... Spiku... hloub... " sténala jednotlivě, prohýbala se a drápala ho pod košilí.
Poslechl ji. Vždycky jí vyšel vstříc. Tak jak ona chtěla. Miloval ji a udělal by pro ni vše.
"Spiku..." tentokrát konečně uspokojeně. Podívala se na něj s nevysloveným Děkuju.
On jen kývl. " Já taky." opatrně se z ní dostal, zapl si kalhoty a pomohl jí na nohy.
Políbila ho a nechala ho odejít. Jen ho nechala odejít...