On the way down (2. kapitola)


Popis poviedky : Buffy zemřela a všichni jsou z toho zdrceni. Jenže nic není tak, jak se zdá. Z Buffy je duch! Nikdo ji nevidí a nikdo ji neslyší. Ale co když se někdo najde?


Nevěřícně se dívala na Spikea. Nemohla tomu uvěřit. Opravdu ji slyšel? Nebo viděl? Spike se otočil a také se na ni zahleděl.
„ Buffy?“ zopakoval opět její jméno a pořádně se napil. Zavřel oči a zase je otevřel. „ Pořád je tady.“ Pomalu k ní přistoupil a zadíval se jí do očí. „ Jsi to opravdu ty?“ zeptá se nevěřícně a snaží se na ni sáhnout., ale ruka mu projde skrz.
„ Au! Bacha kam saháš! Je to nepříjemný.“ Okřikla ho Buffy a posadila se na zem. Spike se posadil za ní.
„ Nemůžu tomu uvěřit. Jak je možný, že jsi tady? Máš být mrtvá.“ Buffy je ale stejně překvapená jako on.
„ Kdybych to věděla, tak věř tomu, že se budu snažit, aby mě viděl i někdo jiný než ty. Neznám ani důvod, proč je ze mě duch. Možnost, že mě vidíš jenom ty je asi ta, že jsi upír. A věř mi, že bych radši byla několik metrů pod zemí než se znovu dívat na zkázu Sunnydale.“ Domluvila a zahleděla se na Spikea.
„ Jsem rád, že tě vidím.“ Zašeptal nakonec a lahev, kterou doposud držel v ruce, hodil do odpadkového koše.
„ Jak dlouho už tu vlastně jsi?“ zeptá se jí nakonec, ale odpověď si najde sám. „ Moment! To si byla ty, kdo na mě křičel v tom kanále?! Já jsem ale kretén. Takže od doby, co jsi zemřela si tady?“ Buffy mlčky přikývla jako souhlas.


V Magic shopu už seděli všichni. Giles si z nervozity stále otíral brýle.
„ Gilesi, jste natolik nervózní, že vám za chvíli z toho otírání nezbudou sklíčka.“ Okomentuje jeho situaci Alex a posadí se ke stolu vedle Anyi.
„ Tak jsme tu všichni. Chtěl bych vám jenom říct jednu věc. Je mi to strašně nepříjemné to říkat a bolí mě to. Ale teď když už tu Buffy není, rozhodl jsem se odjet ze Sunnydale a vrátit se zpátky do Anglie.“ Vyletělo to z něj jako nečekaná střela. Willow nevěřícně zírala na ostatní okolo stolu.
„ Gilesi, ale..ale to nemůžete myslet vážně?! Vždyť je to teprve týden co Buffy zemřela a vy už chcete odjet?!“ spustila na něj.
„ Willow, neřekl jsem, že odlétám hned zítra. Ještě ne. Musím vám tu přeci nechat instrukce.“ „ Takže to znamená, že povedu celý obchod sama?“ zeptala se nadšeně Anya a promnula si ruce. Všichni se na ni otočili s překvapením.
„ Co jsem zase řekla, Alexi?“
„ Anyo, Giles odjíždí a tebe zajímá jenom to jestli povedeš obchod. Říká se tomu, že je to nevhodné ptát se na to v tuhle dobu.“ Vysvětlí jí jemně celou situaci, ale Anya se urazí. „ Chceš říct, že jsem netaktní?!“ Vyletěla ze židle, která s třísknutím dopadla na zem a šla směrem k pokladně uklidnit se k její velké lásce – k penězům.
„ Ne, miláčku, tak jsem to..ehm, nemyslel. Jenom není vhodná doba myslet na vedení podniku.“ Anya odtrhne oči od bankovek a zašklebí se.
„ A kdy teda bude? Alexi, Buffy bude mrtvá pořád. Jestli se to nevyřeší teď, tak kdy jindy?“ Přátelé sledují jejich hádku s údivem. Nevědí komu dát za pravdu.
Nakonec je přeruší Giles.
„ Tak dost! Přestaňte. Už mě to nebaví. Mám toho dost. Anya po mně převezme podnik hned, jakmile se letadlo odlepí od země. Nechám vám tady kontakt na mě. Ale nebojte se. Já se nechystám odletět hned zítra. Až za dýl, až budete všichni připraveni.“ Tím schůzka skončila. Všichni se pomalu rozešly. Jediný kdo zůstal v obchodě byl Giles. Opět si sundal brýle a promnul si oči. Popošel k pultu a zvedl sluchátko.
„ Všechno jsem jim řekl. Domluvil jsem se, že odletím až budou všichni připraveni na život bez ní.“ Telefon opět položí a posadí se na schody.
„ Nikdy se s tím nesmíří…“
Buffy seděla na křesle uvnitř krypty. Spike si vytáhl z ledničky konzervu s prasečí krví a hltavě se napil. Přemožitelka se na něj dívala s odporem a upír si toho všimnul.
„ Nekoukej se na mě tak. Kdyby to bylo možný, hned bych se zakousnul do nějaký mladý kočky.“
„ Proboha a ten že se změnil?“ pomyslela si Buffy a otočila se na druhou stranu směrem k televizi. Spike si k ní po chvilce přisedne.
„ Stejně tomu pořád nemůžu uvěřit. To, že jsi tady a že tě vidím…“ hlesne a sebere ze země láhev, která tam jen tak ležela a „volala“ na něj.
„ No, hlavně divný na tom je, že mě vidíš zrovna ty. Pochopila bych, kdyby to byl Giles, Will nebo Tara. Ale že zrovna ty..“
„ To je znamení.“ Vstoupí jí do řeči Spike a napije se. Buffy se na něj zašklebí ale najednou zmízí.
Spike, který zrovna pil, tak se rozkašlal.
„ Buffy?!“ zavolal na celou kryptu, ale nikde nebyla. „ Zatraceně! Nesnáším duchy!“


Objevila se znovu u sebe doma. Buffy se nervózně rozhlédla po kuchyni, kde stála.
„ Co to zase znamená?“ zakřičela už zoufale a šla se podívat po domě.
Ve svém pokoji našla Willow. Prohlížela si jejich společné fotografie. Willow byla prázdná nejenom uvnitř, ale i navenek. Pořád cítila vinu, že nemohla nic udělat.
Pak ji to ale napadlo. Běžela do ložnice Joyce, teď už její. Z pod postele vytáhla velkou krabici a začala se v ní přehrabovat.
„ No tak. Kde je ta pitomá kniha, když ji potřebuji.“ Rozčilovala se Will a dál hledala. Buffy se na ni překvapeně dívala.
„ Co hledáš Willow?“ zeptala se v domnění, že ji uslyší. Ale mladá čarodějka hledala dál, bez známky toho, že by něco zaslechla. Buffy to vzdala a objevila se znovu u Spikea v kryptě.
„ Zatraceně! Víš jak jsem se tě lekl?“ vyhekl Spike a posadil se zpátky do křesla.
„ Byla jsem zase v domě. U Willow. Nechápu, co tím ty nahoře sledují.“ Odpoví mu Buffy a posadí se vedle něj.
„ Spikeu, musíš mi něco slíbit.“ Blonďatý upír si zapálí cigaretu.
„ Cokoliv, přemožitelko.“
„ Nikdo se nesmí dozvědět, že jsem teď duch. Nikdo!“



O ŠEST MĚSÍCŮ POZDĚJI

Giles seděl v letištní hale s letenkou v ruce. Všichni už jsou připraveni na život bez Buffy. Pomyslel si a podíval se na terminál, kdy letí jeho letadlo.
„ Gilesi, Gilesi. Snad si nemyslíte, že si jen tak odletíte bez rozloučení?!“ ozval se mu za zády známý hlas. Pozorovatel se otočil. Stála za ním celá parta. Dojalo ho to.
Všichni se s ním rozloučili.
„ Budeš nám moc chybět..“
„ Neboj, Gilesi. U mě jsou peníze.. Chci říci obchod, v dobrých rukou.“ Usměje se na něj Anya a obejme ho.
„ No, už je čas. Musím jít nebo mi uletí letadlo.“ Odpoví ve spěchu Giles a naposledy jim zamává.

„ Buffy, kam si dala tu plechovku?“ ozve se z krypty známý upírův hlas. „ S takovouhle se moc trénovat nenaučíš, jestli budeš ztrácet věci jako pes.“
Buffy se naštvaně objeví mezi dveřmi s rukama v bok. „ Hele nebuď drzej nebo tebou projde lednička!“
„ Ále, to už na mě neplatí, přemožitelko. Radši najdi tu plechovku, ať můžeme pokračovat. Pořád mi ale vrtá hlavou, jak tě ten démon mohl včera vidět.“ Zakroutí Spike hlavou a zapálí si cigaretu. Buffy se plazí po čtyřech po zemí a hledá. „ To mi povídej. Sama to nechápu. Ani Dawn si mě za celý ten půl rok ani nevšimla. A to si se před ní několikrát málem prořekl…Áá, tady je ta pitomá plechovka…“ Spike se ale začne smát. Buffy nejdřív nechápe, ale po chvilce jí to dojde.
„ Haha, strašně vtipný. Můžeš laskavě tu plechovku vyndat? Já jaksi nemůžu, ale to už sis všiml.“ Vyleze z pod postele a začne ze sebe symbolicky utírat prach. Spike vleze pod postel a vyndá ji. Změří si pohledem Buffy, která se pořád oprašuje.
„ Ale notak. Vždyť si duch. Nedělej, že se na tebe chytá špína.“ Buffy ale začala blednout a ztrácet se před očima.
„ Spiku? Co se to děje?“ zeptá se upíra, ale on sám si to nedokáže vysvětlit. „ Já odtud ještě nechci pryč!“ křikne Buffy a zase se jí vrátí její obvyklá průhlednost.
„ Ty vole! Tak tohle teda fakt nechápu.“ Vydá ze sebe Spike a zapálí si další cigaretu. Buffy se na sebe znovu podívá. „ Co to sakra bylo?! To snad nemůže být pravda.“
Spike si sednul a díval se pořád na Buffy.
„ Jednu chvíli jsem si myslel, že vážně zmizíš. Nechápu to. Musíme zjistit, co se děje.“
„ Spiku…Víš, není to poprvé. Tenhle měsíc se mi to stalo potřetí.“ Náznakem pohladila po ruce a podívala se mu prosebně do jeho očí. „ Možná, že už je čas. Chci, aby si zašel do Magic shopu a našel něco v knihách. Uděláš to pro mě?“ Spike souhlasně kývne a hned zmizí z krypty. Buffy se podívá na zem, kde leží plechovka. Pomalu ji zvedne ze země.
„ Něco vážně není v pořádku.“


Willow stála přesně ve středu křižovatky. Klekla si na zem a začala vyhrabávat menší díru. „ Bože, snad to zafunguje.“ Zamumlala si pro sebe a z kabelky vytáhla malou dřevěnou krabičku. Otevřela ji, aby se ujistila, že je vše potřebné uvnitř. Krabičku zase zavřela a vložila ji do vyhrabané díry, kterou opět zasypala pískem. Pomalu se postavila a čekala.
„ Bezva, nezabralo to..“
Když se ale chystala nasednou zpátky do auta, objevila se za ní ženská postava.
„ Co ode mě potřebuje tak mocná čarodějka jako jsi ty?“ Willow se polekaně otočila a hleděla do očí démonce.
„ Chci, aby si vrátila přemožitelku zpátky mezi živé.“ odpoví jí na otázku, kterou jí položila.
Démonka se jí ale vysměje.
„ To je mi líto, milá čarodějko. Ale je to už půl roku, co Buffy Summersová zemřela. To nepůjde.“ Rozhodne a pomalu se chystá odejít.
„ Počkej!“ zastaví ji Willow a přiběhne k ní blíž. „ Ty to ale můžeš udělat. Máš na to moc!“ „ To je pravda, ale může se stát, že se přemožitelka nevrátí zcela v pořádku. Což by bylo pro nás pro démony to nejlepší. Ale mohla bych se o to pokusit.“ Na Willow bylo vidět, že se jí ulevilo.
„ Takže fajn. Pět let mám na to, abych si užila se svými přáteli…“ démonka ji ale zastaví.
„ Ne počkej. Všechno není tak, jak se píše v knihách. My si svoji daň vybereme. A to za rok. Můžeme si ji vybrat na tobě, na tvých přátelích, na rodině. Záleží na nás. Záleží na osudu. Jdi domů a naplánuj vyvolání přemožitelky. Druhý den běž se svými přáteli na hřbitov a proveď rituál. Přemožitelka se vráti. A teď už jdi.“ Než se jí ale stačí Willow na něco zeptat, je démonka pryč.
Spike se přehrabuje mezi knihami, ale marně. Nikde nemůže nic najít.
„ Já se na to vážně vykašlu! Zatraceně!“ mrští s jednou knihou o regál až sebou Anya polekaně škubne a zákazníci se chystají odejít.
„ Ne, nikam nechoďte, drazí zákazníci, kteří nám dávají peníze.“ Volá je zpátky, ale marně.
Za chvíli v obchodě nezůstane nikdo.
„ Co to děláš Spiku?“ zeptá se a začne přepočítávat peníze.
„ V těch pitomejch knihách vůbec nic není! Kašlu na to!“ Spike lehce seskočí z patra, kde si prohlížel knihy a jde zpátky za Buffy.
„ Zlato jsem doma!“ prohodí ironicky Spike mezi dveřmi od krypty a jde směrem k televizi. „ Buffy? Jsi tady?“ zeptá se, když si všimne, že ji nikde nemůže najít. „ To snad není možný. Kam zase zmizela?“ zeptá se sám sebe rozčíleně a začne ji hledat.
Venku už je naprostá tma, takže se nemusel bát, že se trochu spálí.
„ Tak jestli je přemožitelka stejná jako její sestra, pak nebude zase takový problém ji najít.“
A nebyl. Buffy opravdu stála u hrobu své matky Joyce.
„ Myslíš mami, že už konečně budeme spolu?“ zeptala se a pohladila její fotografii. Spike nemohl chvíli uvěřit tomu, že už se může dotýkat věcí.
„ Ty ses to naučila, Buffy! Už se umíš dotýkat věcí.“ Upír byl celý šťastný, ale brzy ho to přešlo, protože si všiml, že přemožitelka je pořád smutná. Stoupne si vedle a pohladí Buffy po rameni. Konečně se jí může dotknout. Po tolika měsících, co s ní trávil čas.
„ Já už vážně nevím, co se to děje. Copak se vážně nikdy nedočkám klidu?“ Podívala se na Spikea se slzami v očích.
„ Určitě to už nebude trvat dlouho. Ale…ale já tě nechci ztratit, Buffy. Nedokážu si představit svoje přežívání bez tebe. Ničí mě to.“ Oba dva si hledí do očí.
„ Já vím, že ti budu chybět. Chybím všem. Dawnie, Willow, Alexovi…Gilesovi. Já už chci ale Spiku v klidu umřít. Dostat se do nebe nebo do pekla to už je jedno…“ Spike ji ale skočí do řeči.
„ Buffy, všichni si myslí, že když si se obětovala a skočila do té dimenze, že jsi v pekle. Že prožíváš muka.“ Buffy tam stála jako přikovaná, ale nakonec hlesne. „ Možná by to bylo lepší.“ Podívala se na svůj hrob a potom znovu na hrob své maminky.
„ Přála bych si být znovu s ní.“

Willow společně s Tarou prohledávaly doma knihy.
„ Miláčku, jsi si jistá, že to bude fungovat? Kde jsi vůbec slyšela o tom rituálu?“ zeptala se jí s obavami Tara dál jí pomáhala hledat.
„ No, víš někde jsem o tom už četla. Je to vlastně tak trochu černá magie..“ odmlčí se. Tara se na ni zklamaně podívá, ale potom opět sklopí oči do knih.
„ Willow, ale černá magie je přece nebezpečná. A navíc..Přece nebude v těchhle knihách…“ Později jí ale došlo, že ji Will dávala jenom otevřené knihy. Už jednou se podivila když si na jedné stránce všimla kouzla, které způsobuje mučivou bolest.
„ Tohle nejsou ty naše knihy, viď? Jsou to ty knihy, co měl Giles v obchodu schované.“ Willow se na ni smutně podívá. Zklamala ji? Tara zavře knihu, kterou držela v ruce a odejde z pokoje. Ve dveřích se ale zastaví.
„ Zlato, já vím, že ti Buffy chybí. Ale tímhle ji nemůžeme nikdy vrátit zpět mezi živé.“
Willow musela hledat sama.
„ Musím přece něco najít. Ta démonka mluvila o nějakém rituály. Vyvolání přemožitelky. No táák. Vyvolání mrtvého mezi živé. Kde to jen sakra může být.“
Po necelých dvou hodinách, rituál našla. Sepsala všechny potřebné věci a ještě ten večer zašla do Magic shopu.


Oba byli pořád na hřbitově. Seděli spolu na lavičce potichu, že i kdyby špendlík spadnul na zem, bylo by to v takovém tichu slyšet.
Slova se jako první ujal Spike.
„ Angel ví, že si..no, mrtvá?“ zeptal se opatrně. Buffy se na něj ani nepodívala.
„ Slyšela jsem Willow, jak se o tom bavila s ostatními, že mu to pojede říct.“ Tím opět celá konverzace skončila. Spike si vytáhnul ze svého černého kabátu krabičku cigaret a zapálí si. Buffy se najednou napřímý.
„ Buď se mi to teď zdálo nebo jsem viděla sebe!“ vykřikne a postaví se.
„ Jo to bude ten Buffybot.“ Mávne rukou Spike a horečně se zabývá kouřením. Buffy se na něj překvapeně podívá.
„ Ten robot, co si to s ním dělal?!“ Upír na souhlas přikývne. „ To snad nemůže být pravda! A to tě tady jako hledá, že tady pobíhá jak střelená nebo co?“ celá naštvaná se zase posadí a ruce si zkříží přes prsa.
„ Ne, drahoušku. Willow ji nějak upravila, takže aby si démoni a upíři nemysleli, že jsi jaksi mrtvá, tak tady pobíhá tenhle robot. Jestli sis v poslední době nevšímla, no vlastně za poslední půlrok, tak Sunnydale docela zpustlo. To si ji tady nikdy za celou tu dobu neviděla?“ podiví se Spike a típne cigaretu. Buffy se na něj omluvně podívá a jemu je hned všechno jasné. Zase ho měla v hrsti, zase ho dostala svým pohledem. „ Co mě k tobě tak táhne, přemožitelko?“ pomyslel si a usmál se na ni.
„ Co mě k tobě tak táhne, Spiku?“ Pomyslela si Buffy a jeho úsměv mu opětovala.
Jenže najednou jí úsměv přimrzl na rtech. Se zvláštní bolestí se sesunula k zemi.
„ Buffy, co se děje?“ vykřikl Spike a klekne k ní na zem.
„ Já nevím. Je to taková divná bolest. Je to jako kdyby mě to někam táhlo.“ Vykřikne zoufale a podívá se mu do očí.
„ Spikeu postarej se o Dawnie, rozumíš?“ zašeptá a obejme ho.
„ Neboj se Buffy. Bude o ni dobře postaráno. Věř mi. Dohlídnu na ni.“ Zašeptá ji do ucha.
„Jsem tak rád, že už ji můžu konečně obejmout.“
„ Chci být u hrobu své matky.“ Řekne mu Buffy a oba se přesunou tam. Spike se na ni opět podívá s šokovaným výrazem.
„ Ale ne, Spiku. Co je zase?“ jenže když se na sebe podívá tak jí hned vše jasné.
„ Jsem průhledná. To je špatný nebo ne?“ zeptá se ho a posadí se na zem.
„ No, jak se to vezme. Pro mě je to hodně špatný. Pro tebe to zase tak špatný být nemůže, protože jsi ještě před hodinou říkala, že už chceš mít klid.“ Na chvíli se odmlčí. „ Znamená to, že asi za chvíli odejdeš.“ Hlesne nakonec a opět si zapálí.
„ Doprdele, já sem z toho nervózní.“ Zanadává Spike a praští do stromu, který stojí u Buffyinýho hrobu. Pak se ale podívá před sebe a vykřikne.
„ Ty vole!“ Buffy se podívá na místo, které Spikea tolik překvapilo a překvapí to i ji.
Bílá záře, která se objevila kousek za stromem byla oslnivá. Buffy byla stále průsvitnější, ale bolesti zmizely. Spike ustoupí dozadu k přemožitelce.
„ Není to snad to, co si myslím?“ zeptá se.
„ Myslím, že už je čas.“ Hlesne Buffy a jde směrem bílé záři.
„ Buffy, počkej.“ Zavolá na ni Spike a chytne ji za ruku. Oba se na sebe dívají.
„ Řekl jsem ti to už jednou, ale teď chci, aby si to věděla znovu. Miluji tě.“ V jeho očích se zaleskne. Dokonce i Buffy se rozpláče.
„ Já tě mám strašně ráda, Spiku. Ale tohle by nikdy nemohlo fungovat.“ Hlesne a políbí ho. Její polibek je krátký. „ Nikdy na tohle nezapomenu.“
V záři se ale objeví jakási postava.
„ Tak pojď. Už je čas. Budeme navždy spolu.“ Hlas znají oba dva. Buffy se otočí a spatří ji.
Pomalu pustí Spikeovu ruku. Naposledy se mu podívá do očí a potom odejde.
„ Jsem ráda, že tě zase vidím, mami…“
Joyce i Buffy se naposledy otočí a Spikeovi zamávají. Upír jim taky zamává. Bílé světlo pomalu mizelo.
Spike se vrátil zpátky do krypty. Z lednice vyndal svoji kamarádku whisky a pořádně se napil.
„ Teď už ti ji nic nevrátí.“ Zašeptal ve tmě jakýsi hlas, až sebou Spike škubnul. Z rohu se vynořil muž, oblečený ve starém koženém kabátě a klobouku.
„ A ty seš zase kdo?“ zeptal se ho Spike a podezíravě si ho prohlížel.
„ Já jsem Whistler, kámo. Poslali mě za tebou Vyšší síly.“ Odpověděl mu muž a stoupnul si do měsíčního světla.

„ Kdo jsou ty Vyšší síly a co sakra chtějí po mně?“ obořil se na něj Spike a napil se z lahve.
„ No, řekněme, že ty jsi byl jediný, kdo mohl s duchem přemožitelky komunikovat. A dalo by se říct, že to vyšší síly nečekali.“ Odpověděl mu nepřímo na otázku a bez dovolení se posadil.
„ Takže tím mi tu chceš jako říct, že tu měla Buffy chodit jen tak a dřív nebo později zmagořit a bejt jednou z nás?“ Na Spikeovi bylo vidět, že je naštvaný.
„ No v jiném slova smyslu by se dalo říct, že ano. Sice udělala pro svět hodně dobrého, dokonce se kvůli jeho záchraně i obětovala, ale v tom byl právě ten háček! Mystický klíč to zlo vypustil a měl ho i zastavit. To byla chyba přemožitelky.“ Jeho gestikulace rukama, Spikea přiváděla k šílenství.
„ Vypadni! Nejsem zvědavej na nějakého podělanýho poskoka, co musí řešit problémy druhých! Ať přijdou sami a řeknou mi co chtějí!“ lahev whisky, kterou držel v ruce se díky jeho zlosti rozbila o protější zeď. Whistler ale zůstával klidným. Zvedl se z křesla a přistoupil k němu. Svou ruku mu položil na čelo. Spike ani nestihnul zaprotestovat. Hlavou mu projela ostrá bolest a v kryptě zasvítilo bílé světlo.
Spike se probudil na zemi. Rychle se zvedl. Zjistil, že tu není sám. Naproti stál pořád Whistler. Upír se na něj zamyšleně podíval.
„ My se známe?“


Koniec