Buffy se konečně musí definitivně rozhodnou mezi Angelem a Spikem. Tentokrát na to jdou společně a vědecky...

~ krátká divadelní hra ~

Los Angeles, kancelář firmy W&H. Konferenční stůl, u něj sedí Buffy, Spike a Angel. Na stole leží noviny, tužka a papíry.

Angel: Musíš si vybrat.

Buffy: Já vím, ale je to těžké rozhodnutí.

Spike: Ne, to teda není. To jsi jen tak zvyklá si to myslet.

Buffy: Co zas TOHLE znamená?

Spike: Nevím. Prostě to vypadá, že za sebe často necháváš přemýšlet jiné, a ti se vždycky mýlí.

Angel: Nerýpej do ní!

Spike: (otrávený pohled) Oh, dobrá. Uděláme to vědeckou cestou.

Buffy: Nemyslím, že je to dobrý nápad. Z přírodních věd jsem dvakrát neudělala zkoušku.

Spike: To proto, že jsi vlastně ani nechodila pořádně na přednášky, zlato. Vezmi si list papíru a tužku... teď udělej uprostřed čáru... na jednu stranu napiš Spike a na druhou Pitomec... teda Angel. Pardon.

Angel: Ó, to je tedy VELMI vědecké!

Spike: Změň to zpátky na Pitomce. Ne? Dobrá... jen odpovídej na otázky. Kdo ti pomohl zachránit třikrát svět?

Buffy: Ty.

Spike: Udělej pod mým jménem křížek.

Buffy: (dělá velké X)

Spike: Ták, to je moje hodná holka.

Angel: Technicky vzato, s tím posledním jsem pomáhal.

Spike: Jo, ty jsi vlastně podstoupil tu vyčerpávající cestu z L.A.! Jak TA byla nebezpečná!

Angel: Hej, ten náhrdelní byl nakonec důležitý!

Spike: Dobrá tedy. Přidej mu půl křížku, ať nežeru. Spokojený? Tak a teď, kdo UMŘEL při záchraně světa?

Buffy: Ty. Já vím, já vím... už křížkuju!

Angel: Promiňte? Acathla?!

Spike: To si snad děláš legraci! To jsi nebyl dobrovolník, ty slabomyslná horo svalů!

Angel: Ale já taky umřel!

Spike: ALE vrátil ses!

Angel: Ty taky!

Spike: To bylo něco jiného.

Buffy: Hej! Můžeme přejít k další otázce?

Spike: Žádný křížek pro tebe, siláku.

Buffy: Má pravdu, Angele. Vždyť jsi tuhle apokalypsu vlastně sám začal!

Spike: Ale víš co, budu velkomyslný. Napiš mu zase půl křížku.

Angel: Počkejte chvilku!

Buffy: Ne. Další otázku, prosím!

Spike: Kdo je lepší v posteli?

Angel: To ne!

Spike: Proč, co je? To je něco, o čem holky přemýšlí, když dělají taková rozhodnutí!

Angel: To snad chceš naznačit, že jsi lepší?

Spike: Zeptáme se dámy.

Angel: Buffy? Řekni něco!

Buffy: Oh, hm... em... dobrá... já jen... víš... my... ty a já... my jen... jednou... a pak ty... a já byla... víš, mladá... vlastně jsem neměla předtím... jasně, jsi hezkej chlap... myslím... že TOHLE se moc nepočítá... ale Spike je opravdu... víš, co myslím...

Spike: Tak si myslím, že tenhle malý proslov znamená VELKÉ X na mé straně, co siláku?

Buffy: A kromě toho... mohli bychom... holky nad tímhle OPRAVDU přemýšlejí... kdo je... dobrá... a... to... oh, bože.

Spike: Něco se děje, lásko?

Buffy: Myslím na to. Bože, Spiku, je to tak dávno, co já... my...

Spike: Brzy, lásko. Slibuju. A teď hezky namaluj jeden křížek do mé kolonky.

Angel: Tohle je TAK nespravedlivé! MNE milovala prvního!

Spike: Jo, ale PAK milovala mne!

Angel: Já NEJSEM špatnej v posteli!!!

Spike: Buffy? S kým jsi měla víc orgasmů, se mnou nebo s tímhle ťulpasem?

Buffy: Nech mne přemýšlet. (začíná tiše počítat a dělat křížky)

Angel: Tak TOHLE  je už teprve nefér otázka!

Spike: Kdo ti kdy, prosím tě, řekl, že život je fér? Kdyby byl život fér, tak tu nesedíme.

Buffy: (stále počítá) 122, 123, 124....

Angel: Byl jsem s ní jednu jedinou noc! Ty jsi měl celé měsíce!

Spike: A je to snad MOJE vina, že neudržíš svého démona pod kontrolou?

Buffy: 186, 187, 188...

Angel: A ty snad ano?

Spike: Jasně. Roky!

Angel: Měl jsi čip!

Spike: Oh, svatá prostoto, už jsme u toho.

Buffy: 210, 211, 212....

Spike: Na čipu vůbec nezáleželo, vole! Kdybych chtěl, mohl jsem ho klidně ignorovat.

Buffy: 229, 230, 231... začínám mít křeč do ruky.

Spike: Promiň, kotě. Můžeš přestat dělat křížky.

Buffy: Potřebuju další papír.

Spike: Tak, teď proberme...

Angel: Počkej! Jak to, že nemám žádný křížek? Byli jsme spolu celou noc!

Buffy: Jo, ale... jak to říct... ty jsi byl fajn... ale Spike je opravdu...

Spike: Někdy, fešáku, na velikosti opravdu záleží!

Angel: Bože, já tomu nevěřím!

Spike: Teď probereme duši.

Angel: Aha!!! Já měl tu svou první!

Spike: Jo, ale ty jsi ji dostal za trest, zatímco já tu svou hledal. Bojoval jsem o ni. A málem jsem i zemřel! Může někde říct proč?

Buffy: (šťastně zvedne ruku) Já můžu! Udělal jsi to kvůli mně!

Spike: Správně, koťátko. To je moje chytrá holka!

Angel: Myslím, že se mi dělá špatně.

Spike: Dobrá, ale ne tady. Běž zvracet aspoň za dveře. Buffy...

Buffy: Hmmm?

Spike: Kdo tě miluje víc než cokoliv jiného na tomto světě? Kdo nemiloval nikoho jiného celé roky?

Buffy: Ty, Spiku!

Angel: Ale já taky!!!

Spike: (přitáhne si noviny) Hej, koukejte! Není dneska úplněk? To znamená, že tvé štěňátko se tu brzy ukáže!

Buffy: Ty máš štěně?

Angel: Ona není štěně. (vypadá provinile a mumlá) Ona je vlkodlak.

Buffy: Ty máš vlkodlaka?

Angel: Ale nemiluju ji!

Spike: Já vím. Jasně, chováš si ji, abys jí mohl každý úplněk nakopat...

Angel: Ano. NE! Myslím tím... to není tak... hej ... počkat!

Spike: Tak to opravdu není, protože ty jsi MILOVAL Cordelii.

Buffy: COOOŽEEE???

Angel: Ach, ježíši...

Spike: A myslím, že jsi měl i něco malého s Fred.

Angel: VŠICHNI si mysleli na Fred!

Spike: Já ne, kámo! Jo, myslím, že byla hezká, opravdová dáma, úžasná žena. Ale já miluju Buffy. Vždycky budu.

Buffy: Kdo je Fred?

Spike: Zapomeň na ni, lásko. Posledním tématem budou cikánské kletby.

Angel: Ale ne...

Spike: Ale ano. A kdo má jednu?

Buffy: Angel!

Spike: Správně. A teď, kdo žádné prokletí NEMÁ?

Buffy: Hodně lidí.

Spike: Ano, ale... kdo v této místnosti žádné nemá?

Buffy: Ty a já.

Spike: Další křížek pro mne, lásko!

Buffy: Už nemám místo.

Spike: Dobře, tak to spočítej a řekni výsledek.

Buffy: Má někdo kalkulačku?

Angel: Ne. A nezačínej zase počítat. To je tak ponižující.

Buffy: To je v pohodě. Já to stejně nepotřebuju. (obrátí se k Angelovi). Vždycky na tebe budu myslet, Angele... ale já teď patřím tady k blonďákovi.

Angel: On není přírodní blond, to víš.

Buffy: Oh, já vím... věř mi. Odbarvuje si jen vlasy. A navíc, ty tu máš moc práce a já L.A. nesnáším.

Angel: Buffy, jsem tvoje první láska. Jak jsi mi to mohla udělat?

Buffy: Ale do háje, Angele! Ty vždycky budeš "ta první velká láska", na to nikdy nezapomenu. A vždycky si u toho popláču, ale... víš, já byla skoro dítě... a nemohlo to být lepší. Ale mimochodem... Spike je opravdu... a ty jsi tak trochu...

Angel: Jasně! Jasně! už raději nic neříkej! Tady. (háže klíče po Spikovi). Vemte si auto. Zmizte.

Spike: (bere Buffy za ruku) Můžeme, lásko?

Buffy: (dychtivě) Ano, prosím. Jak velké je zadní sedadlo toho vozu?

Spike: Pojď, zjistíme to.