Děj se odehrává asi třičtvrtě roku po skončení Angela.

Prolog

Deset krásných žen stálo v kruhu. Odříkávaly nějaké zaklínadlo a všechny měly otevřené žíly na zápěstí.

Krev kapala do vody, ženy stály na vodě, která pro ně byla pevná jako zem. Nikde v okolí nebyla vidět žádná pevnina. První žena zakřičela a propadla se do vody. Postupně všechny se propadaly do vody, která měla rudou barvu. Když už nahoře nezbyla ani jedna, voda začala vřít.

Potom se z vařící vody vynořila postava. Byla úplně suchá, s modrozelenou pokožkou. Chvíli se koukala na modré nebe. Potom pozvedla ruce a z vody se vynořilo deset postav. Všechny zakřičely.

1.

Ozval se zvonek. Buffy právě dokončila skládání svojí skříně a zavřela za sebou dveře.

„Dawnie, jdeš otevřít?“ zakřičela dolů a uslyšela spěšné kroky své mladší sestry, směřující ke dveřím. Zaslechla jemné skřípnutí dveří, zaslechla ten krásný zvuk noci tady v Římě, který si tolik zamilovala. Chvíli bylo naprosté ticho, rušené jen zvuky noci a potom slyšela, jak její mladší sestra vykřikla.

„Dawn? Dawnie! Co se děje?“ Už sbíhala ze schodů, proběhla chodbou a viděla svou sestru z profilu. Měla na tvářích slzy a koukala na někoho ve dveřích. Potom zmizela ven ze dveří.

„To není možné… Jak?“ ozývaly se její vzlyky. Buffy si pospíšila ke dveřím, aby tajemného návštěvníka taky viděla.

„Kdo - “ nedořekla a zůstala bez hlesu stát. Už viděla, kdo to objímá Dawnie. Nevěřícně mrkala, ve snaze něco říct, ale z jejích úst nevyšlo vůbec nic.

„Ahoj, lásko.“

Nemohla uvěřit, koho vidí. Ale jeho hlas, ten si bezpečně pamatovala. Stejně jako kožený kabát, co měl na sobě, stejně jako ty peroxidově světlé vlasy. Poznala jizvu na obočí. Poznala oči, poznala všechno.

„Spiku,“ podařilo se jí po chvíli říct. „Co tu děláš?“

„Přijel jsem se podívat na Řím. To víš, památky, to je moje.“ Trochu se usmál. Dawn, která stála teď vedle něj, se vzpamatovala jako první a pozvala ho dál.

„Díky,“ zamumlal, spěšně vstoupil dovnitř a rychle, než mohla Buffy něco namítnout, ji objal. Buffy chvíli stála bez hnutí, ale po chvíli ho objala a zavřela oči. Chvíli tam tak stáli, po chvíli od sebe trochu nesměle odstoupili a koukali na sebe.

Dawn, která je sledovala, vstoupila po chvíli dovnitř a zavřela dveře.

„Joey, mohla bys sem?“ zakřičela a z kuchyně vyšla mladá dívka, o něco mladší než Dawn. Vypadala nesmělá a něčím dost připomínala srnku. Stála tam a trochu překvapeně se dívala na nově příchozího.

„Možná, bychom se mohli přesunout do obýváku, co říkáte?“ řekla Dawn a v jejím hlase byly slyšet stopy po pláči. „Joey, uděláš nám, prosím, něco k pití?“ Mladá dívka přikývla a odešla zpátky do kuchyně.

Později, když noc více pokročila, stále ještě byli vzhůru. Spike seděl na židli, Buffy s Dawnie na gauči, opíraly se jedna o druhou a Dawn hladila Buffy po vlasech. Joey seděla na zemi v rohu a vypadala, že každou chvíli usne.

„Takže potřebujete pomoc Přemožitelek? Ke zničení toho démona?“ ptala se Dawn.

„Několika Přemožitelek. Hlavně Buffy a Faith.“ Spike se znepokojeně kolem sebe podíval, jako by něco hledal.

„Joey, seženeš Faith? Nevím přesně, kde je, ale Andrew by měl mít informace. Nezapomeň na heslo,“ dodala ještě Buffy.

„Kolik Přemožitelek bude potřeba?“ zeptala se Dawn.

„Aspoň dvacet, řekl bych.“ Spike se pořád otáčel a něco hledal. Potom vytáhnul krabičku cigaret a zatřepal s ní.

„Můžu si tu zapálit?“

„Ne.“

„Okey, tak si zapálím venku.“ Vstal.

„Půjdu s tebou,“ Buffy taky vstala. Podívala se na sestru. „Rozesteleš tu Spikovi?“

„OK.“ Dawn se podívala na Spika. „Jsem ráda, že jsi tu.“ Spike se na ní trochu dojatě podíval.

„Dík, Dawnie. Třeba ti někdy koupím psa,“ řekl. „Malého, chlupatého a roztomilého psa.“

„Nikdy, snědl bys ho.“ Zasmála se a pak odešla.

Oba vyšli na ven, stoupli si asi pět kroků od sebe. On si zapálil, ona se akorát zachumlala víc do svetru. Chvíli tam tak stáli, mlčeli a koukali do nebe.

„Takže,“ začal po chvíli Spike. „Koukám, že tu máš další Přemožitelku. Vypadá silná, ale nesmělá. To by mohlo nepřítele zmást.“

„Jo, nedávno jsme jí s Dawn objevily. Dělá jí teď Pozorovatelku, jde jí to dobře. Až si někdy říkám, jak je už dospělá. Dělá Pozorovatelku a pro mě je oporou.“ Trochu jí zjasněl hlas.

„Vypadáte obě moc dobře. Co upíři, tady je jich málo?“

„Vlastně dost… stejně jako všude. Ale je tu ještě pár Přemožitelek. Máme rozdělenou práci.“ Usmála se. „Stejně funguju už spíš jenom jako stařešina. Žiju skoro normální život.“

„Buffy,“ vyhrknul Spike. „Já jsem ti nepřijel ničit tvůj normální život.“ Prsty naznačil uvozovky, ale skočila mu do řeči.

„Já vím, já vím.“ Dívala se na něj. „Chci jen říct, že je to krásné. Z Dawn je opravdová žena a ten pocit si vychutnává. To je něco, co já jsem nikdy nemohla. Pořád samí démoni, upíři - “ zarazila se a kousla se do rtu. Spike jí naznačil, že se nic neděje a tak pokračovala.

„Ale když jsem tě dneska viděla, byl to…“ Díval se na ní s mírně zvednutým obočím a vyfukoval kouř.

„Šťastný okamžik.“ Zmlkla. Přistoupil k ní trochu blíž.

„Buffy, chyběla jsi mi. Hrozně moc,“ řekl a popošel zase trochu blíž. „Vím, že jsi byla beze mě šťastná. Až tohle skončí…“ Nevěděl, jak to říct. Po chvíli se nadechl a spustil znovu. „Až tohle skončí, už se ti nezapletu do života. Vím že ty a Nesmrtelný - “

„Ne. Já a Nesmrtelný nic. Je to pryč, nechci o tom mluvit.“ Buffy se zamračila. Chvíli bylo ticho. Dívala se na něj, Spike koukal mimo a kouřil.

„I mě se stýskalo,“ zamumlala a rozplakala se.

Koukal na ní, jako by nevěděl, co udělat. Po chvíli, jako by se rozhodl, zašlápl zbytek cigarety, přistoupil k ní a políbil jí.

Oba si ten polibek vychutnávali. Líbali se nenasytně a vášnivě, jako by si chtěli všechno vynahradit. Spike jí posadil na zábradlí a líbal jí na víčka, hladil jí vlasy. Slíbával jí slzy z očí a chtěl jí dokázat, jak moc jí miluje.

Jejich rty se znovu setkaly, Buffy ho pevně objala a přitiskla ho k sobě. Seděla na zábradlí, nohy měla okolo jeho pasu a jejich polibky se pomalu změnily z vášnivých na pomalé a jemné. Oba prudce oddechovali a nemohli se druhého nabažit. Spike jí zvedl, otočil se s ní a přirazil jí na zeď. Políbil jí, potom se odtáhl a podíval se jí do očí.

Zarazil se, protože pořád plakala. Položil si její hlavu na hruď a odnesl jí do domu. Beze slova jí položil na gauč, zatáhl všude závěsy, sundal si kabát a lehl si k ní. Rukou jí zajel do vlasů, ona ho objala. Políbil jí na čelo a poslouchal její tichý pláč. Věděl, že ho nemůže zastavit. Nevěděl přesný důvod toho žalu, ale byl si jistý, že to přejde.

Zavřel oči.

Když je znovu otevřel, bylo už ráno. Buffy mu stále ještě odpočívala na rameni, ale oči měla dokořán. Trochu zmateně se odtáhl.

„Dobré ráno, lásko,“ řekl a mírně provinile se usmál. Maličko se usmála a dívala se na něj.

„Jsem ráda, že jsi tu,“ řekla prostě a přitulila se k němu. Chvíli tak ještě leželi, dokud na ně seshora nevykoukla hlava Dawn.

„Ou… Pardon. Snídaně!“ zakřičela potom a marně skrývala úsměv. Spike jí věnoval jeden ze svých všeříkajících pohledů a ona odklusala do kuchyně.

Pomalu vstali a společně se vydali do kuchyně, kde už byla i Joey. Buffy si nalila pití, Spike zůstal ve dveřích a očima hledal něco, co by ukořistil jako popelník. Nakonec našel mističku s buráky, které vysypal do koše a zapálil si. Buffy se na něj útrpně zahleděla a nakonec ho nechala být.

„Kdy vyrazíme?“ zeptala se a upíjela z hrnku.

„Až dorazí další část plánu,“ odpověděl jí a odklepal popel do misky.

„A to je?“

„To je tajemství,“ řekl a přešel k židli. „Brzy tu bude.“ Usadil se. Potom se podíval na Joey, která vařila něco k jídlu.

„Ona pojede taky?“ Kývnul směrem k mladé Přemožitelce. Buffy se na ní podívala a po chvíli váhání přikývla.

„No, tak co budeme dělat? Nechci vám překážet, ale za dne nikam nepůjdu.“ Spike si zapálil další cigaretu.

„Proč?“ Joey se na něj zaraženě dívala a míchala něco na pánvi. Podíval se na ní a změnil obličej na upíří.

„Protože jsem alergický na slunce,“ řekl. Přemožitelka vykřikla, vyndala s kapsy kůl a ustoupila. Jeho obličej se ale změnil zase zpátky. „Klid,“ řekl a opravdu vypadal v klidu, což jí nedávalo žádný smysl. Podívala se na Buffy, která se usmívala.

„V pořádku, Joey, není nebezpečný.“

„Jo, jsem hodný hoch.“ Vypadal otráveně. „Může za to ta duše.“

„Upír s duší? To je ubohý,“ řekla Joey a Spike jí přikývnul na souhlas. Buffy na něj vyplázla jazyk. „No, máme celý den. Co budeme dělat?“

„S… M… R… T. Smrt. Tohle slovo mám ráda!“ Buffy narovnala písmenka na podložku.

„Spiku, jsi na řadě,“ řekla Buffy. Narovnal čtyři písmenka k R.

„Rakev, tohle slovo mám zase já rád.“ Zazubil se.

„Hej, Spiku, už nemáš žádný písmena. Tos asi vyhrál, ne?“ Joey odhodila část svojí stydlivosti a se Spikem se bavila už skoro normálně. Buffy si říkala, že on tak asi působí. I Dawn mu ve chvílích, kdy se dozvěděla, že je Klíč, věřila a mluvila s ním.

„Ach jo, mohla jsem složit KŮL, mám tu ŮL,“ postěžovala si Dawnie.

„Tak to tam dej a vyhráli jsme oba,“ řekl a zapálil si. Dawn tam potěšeně naskládala písmenka a zazubila se na něj.

„Skvělej nápad,“ vypískla a lehla si na zem.

„No, už jsme dohráli asi všechny hry, co jsme našli.“ Buffy si přitáhla kolena k bradě.

„Nevyrazíme ven?“ Všichni si všimli, že už venku nesvítí slunce a podívali se po sobě.

2.

Večery v Římě jsou opravdu nádherné. Tedy, když člověk ví, kudy jít. Když to neví, může se snadno dostat do potíží. A o to teď šlo.

Mladá dívka s pohledem srnky pospíchala jednou velmi temnou uličkou a vypadala vyděšeně. Zjevně se snažila dostat se do nějaké frekventované ulice, ale zabloudila. Neustále se otáčela, jestli jí nikdo nesleduje a už skoro běžela. Když se znovu otočila, všimla si, že za ní jde šest mužských postav. Vypadali opilí, křičeli a navzájem se podpírali. Když ale před sebou spatřili samotnou dívku, veškerý hluk ustal.

Dívka se strachy zastavila a bezmocně na ně zírala. Přišli na pár kroků od ní a zastavili se.

„Ale ale, co tak sama?“ První vypadal nejsilnější z nich. Díval se na ní pohledem supa a olíznul si rty.

„Čerstvé maso!“ Zasyčel druhý a rozesmál se. Dívka se teprve teď pohnula a dala se na útěk. Utíkala jak nejrychleji mohla pryč od nich.

První upír se proměnil a s ostatními v zádech se rozběhl za ní. Dívka zahnula do další uličky, která ale na konci měla zeď. Začala se bezmocně rozhlížet a když se otočila, viděla, že už jsou v uličce a ona nemá kam utéct. Když uviděla jejich obličeje, zakřičela a klepala se.

„Prosím, nechte mě jít... mám peníze. Dám vám všechno!“ křičela.

„Chceme tvou krev, dáš nám svou krev?“ první upír se k ní přiblížil a ostatní šli pomalu za ním. Ukázal špičaté zuby a už byl na pár kroků od ní.

Byl překvapený, když ho dívka nakopla do hrudi takovou silou, že odletěl dozadu a spadnul na dva upíry za ním. A ještě víc překvapený byl, když se dívka rozběhla proti zdi, odrazila se od ní a saltem vzad se přenesla do ústí uličky.

A málem omdlel, když tam neviděl jednu dívku, ale tři. Byla tam ona bezbranná dívka, která v ruce držela kůl, další měla dva nože s dřevěnou špičkou a poslední byla žena se sekerou, která měla červené ostří a při pohledu na ní by se upírům jistě zastavilo srdce, kdyby nějaké měli.

„Přemožitelky!“ zakřičel hlavní upír. Dawn na něj mrkla.

„Já ne,“ a hodila svůj nůž se smrtící přesností na jeho srdce. Když se zabodl dřevěnou špičkou do hrudi, upír se rozpadl v prach. Ostatní upíři vyděšeně přihlíželi, po chvíli však zvítězila jejich touha přežít a vrhly se na ženy.

Buffy se postavila před dívky, Dawn vytáhla z kapsy kolík. Prvního, který dorazil, ihned setnula sekera, která zasvištěla s tím známým zvukem, který signalizuje smrt. Druhý se na okamžik zastavil, což byla velká chyba. Propíchnul ho totiž druhý konec zbraně, který byl ze dřeva. Třetí upír ale Buffy tvrdě odhodil na zeď.

Dva přeživší se vrhli na Dawn a Joey, které se je snažily zastavit. Přemožitelka uštědřila upírovi několik tvrdých ran do obličeje, který byl ovšem tak rozzuřený, že mu to ani v nejmenším nevadilo. Přišpendlil jí k zemi a chystal se jí kousnout.

Dawn na tom byla dost podobně, kůl ležel kus od ní a upír jí praštil párkrát do břicha. Prohnula se v pase a snažila se popadnout dech, když jí upír praštil do obličeje a ona spadla na zem.

„Dawn!“ ozvalo se a slyšela, jak se Buffy škrábe ze země. Ale už cítila upírův dech na krku.

„Jsi moje, děvko,“ zašeptal upír a dotknul se zuby jejího krku.

„Ne, ve skutečnosti ne,“ zasípala Dawn a upír na ní se proměnil v prach. Když k ní Buffy doběhla, uviděla v její ruce druhý nůž. Pomohla jí vstát a Dawn zhluboka dýchala.

„Pomoc!“ zakřičela Joey a až teď si Buffy všimla, že se jí chystá upír kousnout. Než tam ale doběhla, do uličky shora skočila osoba v černém kabátě.

Spike s upíří tváří odtrhnul upíra od Přemožitelky a otočil si ho k sobě. Upír se na něj podíval.

„Hej, sakra co to - “ začal, ale Spike ho začal mlátit. Uštědřil mu pár ran a potom ho propíchnul kůlem.

„Promiň, kámo,“ řekl, když se rozpadl. Pomohl Přemožitelce vstát a zapálil si. „Tohle šlo,“ řekl a podíval se na Buffy.

„Joey, ty příště dávej větší pozor na vykrývání úderů. Není nejdůležitější upíra seřezat, protože jemu to koneckonců tolik nevadí. Důležitý je ten kolík v jeho srdci.“ Vlídně se na mladou dívku podívala. „Ale hrála jsi bezbrannou dívku krásně, to se musí uznat.“ Vzpomínala při tom na svoje začátky.

„Tvoje začátky nejsou o nic horší než ty moje. To opojení vlastní silou, to je - “ pokračovala, ale Spike jí skočil do řeči.

„Jasně, velká, zlá Přemožitelka a malé, ošklivé obludky s velkými zuby,“ zparodoval. Buffy se na něj otráveně podívala a potom se koukla na Dawn, která se stále držela za břicho.

„Asi bude nejlepší, když se vy dvě vrátíte domů a já se Spikem to tu ještě projdeme,“ řekla a vrhla na něj postranní pohled.

Dawn přikývla. „Jak chceš, buďte opatrní.“ Podívala se na ně s ďábelským úsměvem. „A žádné nemravnosti!“ Opřela se o Joey a odcházely.

Buffy se na Spika podívala.

Když se o chvíli později procházeli po ulicích Říma, mlčeli. Ani jeden z nich nevěděl, co by druhému říkal a to, co by přeci jen mohl říct, mu připadalo hloupé. Tak si užívali jeden druhého. Prošli okolo několika mírně pochybných restaurací, ale nezašli dovnitř. Cítili, že jiní by jen porušili ty chvíle. Nakonec po dlouhých minutách mlčení promluvila Buffy.

„Řekneš mi konečně, kdo je ta očekávaná součást plánu?“

„Ve skutečnosti ne,“ odpověděl Spike a ani se na ní nepodíval. Buffy ho chytla za rameno a násilně ho k sobě otočila.

„Co má tohle znamenat? Od kdy přede mnou máš tajnosti? Odkdy mi nevěříš?“ Dívala se mu zblízka do očí. Spike se na ní podíval, zahodil cigaretu a netrpělivě se rozhlédl.

„Protože kdybys věděla, kdo to je, okamžitě bys ho začala hledat,“ skoro vykřikl. Tvářil se rozzlobeně a Buffy byla zmatená. Takového Spika vůbec neznala, tenhle Spike byl tajemný a bylo vidět, že před ní něco tají.

„A koho bych asi tak měla hledat? A jak? A – „ zbytek už nedořekla. Spike si jí přitáhl k sobě a vášnivě jí políbil. Neodstrkovala ho, naopak. Poddala se jeho polibku a vracela mu ho. Cítila, jak v ní plápolá vášeň, její mysl putovala kdesi, kde byla vždy, když byla vzrušená. Jejich jazyky se propletly a Spike jí opřel o stěnu domu. Zajel jí rukama pod tričko, laskal jí, líbal na krk a na obličej. Přitiskl se k ní, vjela mu rukama po triko a vychutnávala si dotyky a laskání. Pevně ho objala rukama kolem krku a našla jeho rty svými. Přisála se k němu a sála jeho jazyk, jeho rty, jemně ho kousala. Cítila, jak je vzrušený, ona sama na tom nebyla o moc lépe. Jeho prsty jí stále hladily a jeho rty jí líbaly s takovou vášní, jakou už dlouho nepocítila.

Kdoví, kam by se to všechno zvrtlo, kdyby za sebou neuslyšeli tlumené zakašlání a potlačovaný smích. Buffy se podívala Spikovi přes záda a uviděla několik osob. Pár jich očekávala, ale dvě z nich by tu rozhodně nečekala.

„Willow!“ vykřikla a odstrčila od sebe Spika, který se zatvářil nanejvýš uraženě, odešel ke zdi a zapálil si. Pokývnul všem postavám.

„Jo, Buffy, tohle je ta očekávaná součást plánu.“ řekl a vypustil kouř. Buffy na všechny koukala překvapeně. Byla tam Willow, Kennedy, asi šest Přemožitelek, které znala jen zběžně a Faith.

„My jsme…“ koktala ze sebe rudá Buffy a koukla se na Spika.

„Buffy nemohla dýchat,“ vyhrkl Spike a pokynul k ní rukou s cigaretou. „Nemohla dýchat a tak jsem jí tóóóóó…“ protáhnul a podíval se na Kennedy, která dusila smích. „Resuscitoval. To je ono, jo. Ve stoje.“ Dodal a stáhnul se do stínu.

„Žádnej strach, B, jsem přesvědčená, že to bylo závažný.“ Faith se usmála a pokračovala. „Potkaly jsme Willow s Kennedy na letišti. Volala nám nějaká Přemožitelka, že prý tu potřebuješ pomoct. Jo, nauč jí tolik nekoktat, když říká heslo, málem jsme jí nevěřily a nepřiletěly.“ Buffy přikývla.

„Ahoj, Faith,“ nepatrně se na Přemožitelku usmála. Potom šla přímo k Willow a pevně jí objala. „Jsem ráda, že jsi tu, Willow.“ Měly vlhké oči.

Po dlouhé chvíli naprostého ticha od sebe odstoupily a skrz slzy se na sebe usmály. Buffy objala ještě Kennedy a pokývla zrzavé Přemožitelce.

„Ráda tě vidím, Vi.“ řekla Buffy a Přemožitelka se na ní podívala. Ticho protrhla až Faith.

„Tak, šťastná shledání jsou u konce, můžeme někde mluvit?“ zadívala se na Buffy. Buffy přikývla. „U mě doma, samozřejmě. Je tam Dawn a Joey.“

Willow se nadšeně na Buffy podívala a Buffy jí pohled oplatila. Ucítila, jak s ní Willow navazuje telepatické spojení.

A jak se daří Dawn? uslyšela její hlas ve své hlavě. Výborně, odpověděla. Je teď Joeyina Pozorovatelka a jde jí to skvěle. A taky dospěla... Je krásné ji tak vidět. Vždycky, když jí vidím, vzpomenu si na nás dvě. Usmála se na Willow, ale pak uslyšela, jak na ní Vi mluví. Otočila se na ní.

„Buffy, měla by sem ještě dorazit Rona. Nemohla přijet s námi, měla něco důležitého, ale během zítřka by měla přijet.“ Buffy bezmyšlenkovitě přikývla a přesunula se ke Spikovi. Srovnala s ním krok.

„Tak, teď už mi řekneš, proč jsem neměla jít Willow naproti?“ netrpělivě se na něj dívala. Spike trochu nervózně zamumlal něco, čemu nerozuměla. „Prosím?“

„Vlastně jsem věděl, že musí dorazit každou chvíli, i to, že si tě Willow najde. Chtěl jsem tě mít na pár chvil pro sebe… Být s tebou sám. Odpusť mi to.“ Měl nervózní hlas. Buffy na něj chvíli zírala a málem zakopla.

„Pro sebe?“ opakovala. „Nenechal jsi mě jít za Willow, protože jsi mě chtěl mít pro sebe?“ vrtěla hlavou, ale pak se usmála. Spike se na ní rychle podíval, ale neviděl kvůli šeru přesný výraz obličeje.

„Ale jsem si jistá, že si ještě nějakou chvíli pro sebe najdem,“ pokračovala.a když viděla, jak natěšeně se Spike tváří, pokračovala. „Znáš to, na pokec o životě,“ podívala se na něj. „A o smrti,“ dokončila. Spikovi okamžitě slezl úsměv z tváře, když ale viděl, že Buffy žertuje, usmál se na ní a pokračoval v chůzi domů.

„Můžete se laskavě zklidnit a může mi konečně někdo říct, co se děje? Spiku?“ Faith se snažila překřičet všechny. Dawn plakala a objímala Willow, Joey se seznamovala s ostatními Přemožitelkami, některé Přemožitelky si prohlížely obývák a Buffy se Spikem využili krátké chvíle a líbali se v chodbě.

„DOST!“ Zařvala Faith a ruch okamžitě utichl. Buffy i Spike vklouzli do obýváku skoro nepozorovaně a Willow od Dawn vyděšeně odskočila. „Tak se mi to líbí,“ potěšeně se usmívala Faith.

„Tohle nám dělá pořád, postěžovala si jedna mladá Přemožitelka směrem k Willow a Dawn. Buffy se usadila na opěradle křesla, Spike si stoupnul do rohu a zapálil si.

„Věc se má tak,“ začal a vyfouknul dým. „Stojíme před zničením světa. Šílený démon  a jeho pomocnice se pokouší vyvolat apokalypsu. To je asi tak všechno.“ Znovu si labužnicky potáhnul.

„Jak těžké bude ho porazit?“ zeptala se Faith, se kterou to vůbec nehlo, zatímco některé mladší Přemožitelky vyvalovaly oči.

„Dost, ačkoliv nestojíme proti armádě démonů, stojíme proti deseti jeho pomocnicím a jemu. A to je dost velké nebezpečí pro všechny.“

„Jak se ten démon jmenuje?“ zeptala se Willow.

„Lestat,“ řekl Spike a odklepal popel do misky od buráků.

„Moment, ale Lestat má být už několik set let mrtvý,“ ozvala se Dawn. Ostatní na ni překvapeně pohlédli a Dawn trošku zčervenala. „No co, trošku jsem studovala,“ ohradila se. „Pokud vím, jedna z dřívějších Přemožitelek ho poslala ke dnu oceánu. Hodně lidí si myslí, že to byl upír, není to ale pravda. Byl to démon kurevník,“ při tomhle slově zrudla. „Dával ženám moc za to, že mu patřily.“

„A to je ono,“ pokračoval Spike. „Deset žen jej vytáhlo, oživilo a zemřely kvůli tomu. Vrátily mu sílu a on je vrátil, silnější a vražednější. Jsou sice o dost slabší než Přemožitelky, zato ošklivé jak… No nebudu je komentovat. Bojovat neumí, ale umí létat a pokud přiloží svoje čelo na vaše, následuje něco podobného jako okamžitá smrt, vezmou si váš život a posílí se. To je všechno, co jsme dokázali zjistit.“ Zamáčknul nedopalek.

„No, takže konečně jednou zase bude sranda!“ vykřikla Faith, přešla ke Spikovi, sebrala mu z ruky cigaretu a pořáděně si potáhla. Buffy v ní na okamžik viděla starou špatnou Faith, ale okamžitě to zaplašila. Pomyslela si, že nejspíš nikdy nebude schopná být její přítelkyní, ale může se pokusit na staré věci zapomenout.

„Jak se má Angel?“ zeptala se najednou Faith a Buffy píchlo u srdce. Píchlo jí tam vždycky, když někdo to jméno vyslovil, ale už zdaleka ne tak bolestivě jako dřív. Teď to spíš bylo krátké vzpomenutí na staré časy. Podívala se na Spika a viděla, jak na ní upřeně kouká a v očích má něco jako obavu.

„Dobře…“ odpověděl a podíval se jinam. „V L.A. se uvidíte,“ řekl Faith, ale ve skutečnosti mluvil i k Buffy. Faith si ale uvědomila, co nejspíš udělala a pokusila se vše zamluvit.

„Noc se ještě mladá, kam vyrazíme?“ zasmála se, sexy se zavlnila a podívala se na ostatní. Dívkám se hned nadšeně rozsvítily oči a podívaly se na Buffy. Ta se podívala na zamračeného Spika, potom na natěšené dívky, nakonec na Willow a Dawn, které jí očima naznačily, že to zřejmě pro dívky bude příjemné, a přikývla.

„Myslím, že o nějakém místě budu vědět.“

Když potom seděla u stolu a dívala se, jak ostatní tančí, nebylo jí moc veselo. Willow spolu s Kennedy tančila vášnivý tanec, Přemožitelky spolu s Dawn se bavily na parketu a Faith k sobě samozřejmě přitáhla pozornost všech osamělých mužů, kteří se jí teď snažili zaujmout. Spike byl neznámo kde a ona neměla chuť tančit.

Byla šťastná, když viděla své přátele bavit se, ale sama neměla chuť se bavit. Toužila promluvit si s Willow, ale vlastně ani nevěděla, co by jí řekla. Měla toho tolik na srdci, ale měla pocit, že to nemůže svěřit vůbec nikomu.

„Co ty tady tak sama?“ Dawn si přisedla a opřela se o ní. „Čekáš snad na svého prince?“ řekla, podívala se na Buffy a mrkla.

„Na koho?“

„Ty víš, koho myslím. Co k němu cítíš? On tě pořád miluje, to je cítit na míle daleko.“ Její sestra o tom mluvila úplně normálně, ale Buffy podvědomě zčervenala. Dawn to uviděla a chlácholila jí.

„No tak, přece se nemusíš stydět. Spike sice není hodnej hoch, ale od té doby co má duši, se chová... skoro jako člověk. Né úplně, ale pro tebe lidi stejně nikdy nebyli moc přitažliví.“

„Hej, mladá dámo, nemohla by ses zabývat něčím jiným?“ Buffy se na ní rozhořčeně koukala.

„Ne. Přijde mi, že se chováš, jako kdyby tvůj vztah se Spikem byl něco špatného a měla ses za něj stydět! Copak ale nevidíš, že on je teď jinej? Co má duši, tak se změnil a hlavně kvůli tobě. Nevidíš, že mu to ubližuje, když pořád děláš, že ho neznáš před přáteli? Kdo jiný tě má pochopit, než my, co tě milujeme? Nevidíš, že se bojí, že až uvidíš v L.A. Angela, tak se k němu vrátíš?“ Dawn se na ní dlouze podívala. „Nevím, co ještě cítíš nebo necítíš po té době k Angelovi, ale měla by sis to vyjasnit. Jak sama se sebou, tak se Spikem.“ Dawn se zvedla a bez dalšího slova odešla na parket.

„Dawnie…“ řekla Buffy, ale nechala ji jít. Dívala se, jak se ostatní baví a cucala brčko.

„Sama?“ ozvalo se jí u ucha. Trochu naskočila, i když hned věděla, kdo to je. Spike si sedl vedle ní a napil se piva. Chvíli podupával nohou do rytmu a koukal na parket, když si všiml, že na něj Buffy upřeně kouká. Trochu znejistěl, podíval se na ní a nakrčil čelo.

„Děje se něco? Buffy? Přemožitelko?“ zamával jí rukou před očima a až tehdy se pohnula. „Trochu jsem se bál, že jsi umřela,“ usmál se.

„Spiku,“ začala Buffy, ale Spike jí přerušil.

„Nedáš si pivo?“ podal jí flašku, ale zavrtěla hlavou.

„Nepřerušuj mě. Musíme si promluvit. Já-“ chtěla začít znovu, ale znovu jí Spike přerušil.

„Nejspíš budu už muset jít, promiň, že jsem nestihl dokončit náš jistě okouzlující rozhovor.“ A vstal. Buffy taky vstala a chytla ho pevně za ruku. Potom se otočila a vedla ho sebou na taneční parket. Tam ho objala, pevně ho k sobě přitiskla , ale Spike začal mluvit.

„Poslouchej, Buffy, vím, co mi chceš říct. Slibuju, že tobě a Angelovi nebudu stát v cestě, až se znovu uvidíte. Vím, že ho - “ Buffy ho nenechala domluvit a zmáčkla ho tak, že se Spike leknul a zmlknul.

„Opovaž se někam utéct.“ Spike neprotestoval, opřel si o ní hlavu a začali se pohupovat do rytmu tance. „Nevím jak začít, takže to co nejvíc zkrátím. Už dlouho něco cítím,“ řekla, podvědomě se k němu přitiskla ještě víc a cítila, jak mu to dělá dobře. „Těžko říct, co to bylo dřív. Nejdřív nenávist, potom něco těžko definovatelného a nakonec…“ Vydechla. „Já nevím, ale jsem si skoro jistá, že vím, co je to teď. Já myslím,“ trochu se od něj odtáhla a podívala se mu zpříma do očí. „Myslím, že je to láska.“

Viděla, jak je překvapený a cítila jeho výdech. Cítila jeho bušící srdce a jeho oči, pátrající v jejích po čemkoliv uchopitelném.

„Ale Angel…“ uniklo Spikovi ze rtů. Buffy se zamyslela a po chvíli se snažila najít vhodná slova pro vysvětlení.

„S Angelem je to… jiné. On byl první, kterého jsem milovala, ale už je to... hrozně dávno. Oba jsme se změnili, nejsem si jistá, jestli ho teď ještě znám. Jemu jsem vždycky věřila. Tobě ne, nevěřila jsem ti, i když sis to dávno zasloužil. Ale teď jsem pochopila, že nemůžu vždycky myslet na Angela, když už je minulost. Nemůžu ti slíbit, co se stane, až ho uvidím. Ale můžu ti teď popravdě říct, že to co k tobě cítím, je láska. Jakkoliv jiná, než bych sama chtěla, cítím jí. A chci být s tebou. Věřím ti, Spiku.“

Přitiskl si jí blíž a přiblížil ústa k jejímu uchu.

„Miluju tě, Buffy, ty to víš.“

A políbil jí. Vrátila mu polibek a tím polibkem se jim oběma zatočil svět, protože tentokrát to nebyl polibek jenom z vášně, ale i z lásky z obou stran. Líbali se na tanečním parketu a ten polibek se nedá popsat slovy, protože byl neuvěřitelný, krátký i dlouhý, vášnivý i jemný, spalující i mrazící zároveň.

Dawn si pár metrů od nich konečně oddechla a potichu se rozesmála, Faith se zastavila, koukala na ně. Po chvíli pokrčila rameny a vrátila se ke svým obdivovatelům, se kterými rozehrála nový sexy tanec. Willow se mírně zamračila, ale uznala, že to bylo nevyhnutelné a mladé Přemožitelky si mezi sebou šuškaly. Zejména jedna, která vypadala, že se jí Spike líbí, byla viditelně zklamaná.

Najednou se ale stalo něco, co to všechno pokazilo. Dveře se s ránou otevřely, dovnitř vběhla mladá černošská dívka, ve které všichni okamžitě poznali Ronu.

„VŠICHNI K ZEMI!“ zařvala a sama skočila na zem. Buffy začala křičet totéž a následovala jí. Ostatní Přemožitelky tahaly lidi k zemi, když klubem začaly lítat kulky. Kennedy kryla Willow vlastním tělem a Spike shazoval stojící lidi na zem. Jedna kulka mu prolétla ramenem a tak si sednul.

Po chvíli střílení přestalo a byly slyšet zvuky odjíždějících aut. Buffy pomalu vstala a ostatní se rozběhly prohlédnout, jestli někdo není zraněný. Spolu s Ronou vyšla ven zkontrolovat, jestli už je bezpečno.

„Buffy, nechtěla jsem vás přivést do nebezpečí, ale někdo se mě pokouší zabít už od chvíle, co jsem se rozloučila s Vi. Nevim, co se tu děje, ale začíná mě to štvát.“ Podala Buffy ruku a Buffy jí stiskla.

„To nic Rono, ráda tě vidím a hlavně jsem ráda, že jsi dorazila v pořádku.“ Když zkontrolovaly bezpečí, vrátily se dovnitř. Z dálky už byly slyšet sirény a tak Buffy zavelela ústup.

3.

Doma si všichni ošetřovali drobné rány a Buffy se starala o Spika.

„Buffy, nemusíš se o mě tak starat, jsem upír, pamatuješ? Jedna rána železnou kulkou do ramene mi nemůže ubrat na kráse,“ remcal, když mu Buffy zavazovala rameno.

„Nemám ráda, když jsi zraněný.“ Zavázala mu obvaz a pohladila ho po paži.

„Promiň, ale dovol abych tě upozornil, že to ty jsi mi udělala nejspíš nejvíc zranění ze všech,“ řekl Spike a druhou rukou si vyndal z kabátu flašku, zuby jí otevřel a napil se. „Mám chuť si zapálit.“

Buffy ho pohladila po tváři, potom vstala a šla se podívat za Faith. Ta byla v kuchyni a snažila se pro všechny uvařit čaj.

„To snad ne, Faith, ty děláš čaj? No to… asi opravdu bude konec světa,“ snažila se trochu zažertovat Buffy. Vždycky, když mluvila s Faith, cítila se podivně prkenná. Přešla k ní a začala připravovat hrnky.

„Díky,“ řekla Faith a začala zalévat konev. „To víš, snažím se bejt ku prospěchu. Už nejsem ta zlá a sobecká Faith… Teda snažím se nebejt.“

„Jde ti to dobře,“ po chvíli uznala Buffy. „Nikdy jsi nebyla přirozený talent, ale není to s tebou tak zlý, jak to na začátku vypadalo.“

„A co ty a Spike? V klubu to vypadalo horký,“ začala Faith po chvíli mlčení. „Ne že bych se nějak vyznala ve vztazích, většina mejch byla zvrácená a dost nechutná,“ Trochu se zamračila. „Vlastně jsem našla někoho, koho jsem opravdu milovala, až v Robinovi,“ řekla v očích se jí zatřpytily slzy. Buffy k ní přešla a položila jí ruku jemně na rameno.

„Slyšela jsem… moc mě to mrzí, Faith.“

„Bojím se… bojím, že už nikdy nikoho takovýho nenajdu. Vlastně jsem si ho ani nezasloužila… proto, jaká jsem byla. Ale jeho jsem po čase opravdu milovala. A teď je pryč.“ Faith vzlykala a Buffy tam jen stála a hladila jí po hlavě. Ještě nikdy jí neviděla tak na dně, ještě nikdy tak zřetelně necítila její bolest. Tenkrát v L.A. to bylo dost podobné, ale tenkrát to Buffy nechtěla vidět.

„Můžu se zeptat… Jak se to stalo?“

„Zabil ho upír. Ta jeho hloupá posedlost upíry! Nedokázala…“ Faith si sedla na zem a brečela. „Nedokázala jsem ho uchránit.“ Chvíli bylo úplné ticho.

Po chvíli Faith zvedla hlavu a její oči byly skoro suché. Jako kdyby se styděla za svou bolest, rychle vstala a vzala konvici s čajem. Pokynula Buffy, aby vzala hrnky a vydala se do obýváku.

„Je potřeba zapomenout na minulost,“ řekla tiše. „Ale na něj já nikdy nezapomenu.“ A Buffy přesně věděla, co tím myslí. Faith jí hned přišla bližší, ačkoliv za přítelkyní jí pořád nepovažovala. Ale byl to dobrý první krok k tomu, aby se hráz neporozumění, která mezi nimi panovala, zbořila a nezůstalo po ní nic.

V obýváku mezitím Willow s Kennedy a Dawn dávaly pozor na ostatní. Ne že by to bylo potřeba, žádná nebyla nijak moc zraněná. Vi s Ronou se bavily v rohu, Spike stál ve dveřích a kouřil a tak Buffy přešla k Willow.

„Všechno v pořádku? Řekla už Rona alespoň něco o útočnících? Nejsou dívky vyděšené?“ vychrlila otázky a Willow se na ní podívala pobaveným pohledem. „No co,“ řekla Buffy. „Projevuju starost a to se počítá.“ Zazubila se na Will.

„Všechno v pořádku, dívky jsou v pořádku, Rona je v pořádku, ale nic neví.“ Napodobila Buffyin úsměv. „Osobně bych ten útok připsala Lestatovým zaměstnancům, ale myslím, že když jsme všichni spolu, už nezaútočí. Koneckonců tolik silných Přemožitelek u sebe už dlouho nebylo. Ty a Faith, nejstarší dvě. Pak je tu ještě Vi, Rona a Kennedy, ty už toho mají taky dost za sebou,“ řekla Willow a usmála se na Kennedy.

„A jak se máš ty, Buffy?“ Kennedy jí šťouchla do ramene a zamrkala. „V klubu jsme koukaly, že velmi dobře.“ Její pohled zabloudil směrem ke dveřím.

„Jo, Buffy, ale nebylo to velké překvapení,“ Dawn přicupitala a objala svou sestru okolo ramen. Buffy vydechla a pokrčila rameny.

„Myslím, že je tu hodně jiných věcí na řešení, než jsem já.“ Podívala se velmi důrazně na Dawn, které hned trochu pohasl úsměv na rtech.

„Ale no tak, Buffy, nech nás tě důkladně rozebrat, už jsme tě dlouho neviděly,“ přidala se Willow do rozhovoru a usmála se. Po chvíli Buffy objala tak silně, že to Dawn málem zlomilo loket.

„Jsem tak ráda, že můžu být zase s tebou,“ štkala Will. „I když je to za tak nepříjemných okolností, nemůžu si pomoct a jsem ráda.“ Po chvíli od ní zase odstoupila.

„A co magie, Will? Jak se ti daří s ní?“ Willow se začala ošívat a tak promluvila Kennedy.

„Vlastně dobře… navštívily jsme v Brazílii pár tamějších mocných čarodějek a zjistily jsme, že Willow nesahají ani po kotníky. Ale pořád se trochu krotí, i když už podle mě nemá takovou tendenci spadnout k temné straně,“ Kennedy ji chytla za ruku a láskyplně se na ní podívala. Buffy přikývla a potom se rozhlédla.

„Asi by se měli jít všichni trochu vyspat, rozesteleme tu. Willow, ty si s Kennedy můžeš vzít prázdný pokoj nahoře, Dawn k sobě nejspíš vezme Vi, Ronu a Joey a ostatní dívky se vyspí tady dole.“

„Já zůstanu vzhůru, kdyby se něco dělo,“ ujistila ji Faith a Buffy přikývla.Všichni se rozešli, aby se uložili ke spánku.

„A co já?“ ozvalo se Buffy těsně za zády. Po zádech jí přeběhl příjemný mráz.

„Mám si lehnout do sklepa, jako za starých časů?“ řekl Spike, když se k němu otočila a podívala se mu do očí.

„Víš,“ začala a přitáhla si ho k sobě. „Možná bys měl něco vědět.“ Spike se snažil v jejích očích zahlédnout, co má na mysli a na chvíli si nebyl jistý, jestli se neděje něco špatného. Buffy ho ale jen letmo políbila a podívala se na něj pohledem, který prozrazoval všechno.

„Tohle nejsou staré časy a ty teď spíš se mnou.“

Tu noc Buffy moc nespala.

Ráno jí probudily dívky, když se hádaly o koupelnu. Zatřepala hlavou a otočila se ke Spikovi. Trochu se lekla, když zjistila, že nespí, ale kouká se na ní. Zeptala se ho, jak dlouho je vzhůru a odpověď, že už asi dvě hodiny, jí trochu překvapila.

„Líbilo se mi na tebe koukat, když spíš. Ve spánku jsi úplně bezbranná…“ Rukou jí zajel mezi nohy a laskal jí. Buffy se prohnula a tiše vzdychala, což ho rozdráždilo ještě víc. Nahnul se k ní, políbil jí a v tom pokračoval ještě nějakou chvíli.

„Než se ostatní vystřídají o koupelnu, to je ještě hodně času,“ zašeptala Buffy mezi polibky a přitiskla se k němu. Najednou však uslyšela bouchnutí dveří, a slyšela Willow vykřiknout. Bleskově se odtrhla od Spika, oblékla si župan a běžela dolů ze schodů.

„Willow! Co je?“ už byla dole, když viděla tu osobu, která její kamarádku tolik vyděsila. Stála teď u schodů a dívala se na ženu s modrými vlasy. Ta si prohlédla Buffy od hlavy až k patě.

„Buffy?“ Buffy přikývla a prohlížela si jí taky. Žena měla černomodré vlasy a úplně modré oči a nevypadala jako člověk, ačkoliv měla lidské rysy.

„Fred?“ Willow byla zaražená. Zírala na návštěvnici, zcela zjevně jí někoho připomínala. Žena se podívala na Willow.

„Už nějakou dobu ne. Dřív jsem byla Fred, ale teď jsem - “

„Ahoj, Illyrio.“ Spike stál na schodech už oblečený a v ruce držel zapálenou cigaretu. Illyria se na něj podívala bez náznaku úsměvu, Buffy přemýšlela, jestli se vůbec někdy směje.

„Ahoj Spiku. Budeme muset vyrazit.“ Otočila se a vyšla ven.

„Illyrio?“ Spike stál pořád na místě a žena se k němu otočila. „Ještě nemůžeme jít. Zaprvé je světlo a já musím najít něco proti slunci a za druhé ještě všichni nejsou připraveni,“ řekl a podíval se na Buffy, která tam stále ještě stála v županu. Ta trochu zrudla.

„Jen... si dojdu hodit něco na sebe. Pojď zatím dál,“ pokynula jí a Illyria vešla zase dovnitř. Buffy odešla po schodech nahoru. Willow popošla blíž a přestavila se.

„O tobě jsem slyšela,“ připustila Illyria. „Ty jsi ta mocná čarodějka.“ Ostatní Přemožitelky, které zatím přiběhly, jí zvědavě sledovaly. Illyria si je prohlížela, pak se otočila na Spika.

„Tyhle mají zachránit svět? Doufám, že jsou lepší, než vypadají.“ Rona se zamračila, ale nic neřekla. Illyria se procházela po přízemí a prohlížela si ho. Všechny jí zvědavě sledovaly, ale nevypadala, že by jí to dělalo problémy. Dawn s Kennedy se mračily, ani jedné se nelíbila. Willow koukala překvapeně a Spike otráveně.

Po chvíli Buffy seběhla dolů, už oblečená. Vybídla všechny Přemožitelky, ať jdou do kuchyně se najíst a zůstala v místnosti spolu s Willow, Spikem, Dawn a Illyriou. Stoupla si ke zdi, založila ruce a koukala na ní.

„My se ještě neznáme. Spiku, představíš nás?“ kousavě se na něj podívala a on si nervózně odkašlal.

„Buffy, tohle je Illyria, jeden z prvních démonů. Dlouho byla uvězněna, ale před časem byla osvobozena a nyní je naší cennou posilou a spojenkyní. Illyrio, tohle je Buffy, nejstarší žijící Přemožitelka. Tamhleto je Willow, o té víš, vedle ní Dawn, Buffyina sestra.“ Zmlknul a zapálil si.

Dawn Illyrii pokývla na pozdrav, ta jí ale moc neregistrovala. Dívala se na Buffy. Ta jí upřený pohled vracela a po chvíli přerušila trapné ticho.

„Proč jí Willow nazvala Fred?“ Mluvila ke Spikovi, ale Illyria ho předběhla s odpovědí.

„Moje tělo dřív patřilo dívce jménem Fred. Potom jsem její tělo převzala já,“ odpověděla a před jejich očima se na krátkou chvíli přeměnila ve Fred. Willow tlumeně vykřikla, Dawn vyvalila oči. „Ale Fred už je navždycky pryč. Proměnila jsem se v ní naposledy když Wesley…“ Nedořekla a mlčela. Po chvíli se podívala Buffy zpříma do očí.

„Musíme do L.A., nebo bude pozdě. Lestat už má spoustu sil. Angel už čeká spolu s Gilesem a nějakými dalšími Přemožitelkami. Angel posílá letadlo, bude na letišti za pár hodin. Do té doby budou všichni připravení. Buffy přikývla.

Najednou se otevřely dveře a dovnitř vešla Faith s náručí plnou jídla.

„Nesu snídani! Poděkujte všichni své hodné a starostlivé Faith!“ křičela, když ale spatřila Illyriu, zastavila se.

„Hej, nazdar, Fred. Změna image?“

4.

V letadle Spike vysvětlil vše o Illyrii Buffy a Faith. Dawn se bavila s Joey, ve které našla přítelkyni. Rona a Vi dávaly rady mladším Přemožitelkám, které hltaly každé jejich slovo, Willow s Kennedy seděly vedle Illyrie a opíraly se jedna o druhou.

„Takže říkáš, že Fred umřela proto, že Illyria byla vysvobozena? A co na to říkal Wesley?“ ptala se Faith.

„Už jsem ti to říkal, Faith. Přestaň mě otravovat, nejsem žádná pohádková babička, abych ti vyprávěl příběhy na počkání.“ Faith uraženě zmlkla a dívala se na Spika pohledem, který naznačoval, že má v kapse kůl. Po chvíli ale zavřela oči a nasadila si sluchátka.

„Konečně je zticha, připadal jsem si jako Gandalf.“ Spike zabořil hlavu do sedadla.

„Nebuď na ní tak zlej… Snaží se.“ Buffy se na něj podmračeně dívala.

„Odkdy je to tvoje kamarádka?“ Vypadal hodně naštvaně.

„Co je s tebou?“ Spike zavrtěl odmítavě hlavou, ale Buffy se nehodlala nechat odmítnout.

„Co by se mnou tak mělo být? Jedeme do L.A.. A víš co tam je? Dovol, abych ti to připomněl. Je tam Angel. Hodný, milý Angel se zlatou duší.“ Spike rukou svíral opěradlo a Buffy měla chuť vyprsknul smíchy, protože vypadal hrozně srandovně.

Tak ho prostě jen pohladila po ruce. Nevěděla, co by mu říkala a tak vedle něj jen seděla a mlčela.

„A taky mám chuť na cigáro,“ ucedil Spike.

Do L.A. přiletěli v noci a nastoupili do připraveného minibusu. Illyria je vedla, ale nemluvila. Působila tajemně a zřejmě jí to nevadilo. Jediný, s kým se bavila, byl Spike a občas Buffy.

„Koukám, že Angel má docela vystaráno,“ ujelo jí jednou směrem ke Spikovi. Ten se zatvářil, jako by mu zapíchla kůl do srdce. Po chvíli se ale vzpamatoval.

„Jo. Od jistý doby má docela vliv.“ Nic víc z něj nedostala.

Minibus je odvezl k velkému domu, kde vystoupili a Illyria je pozvala dovnitř. Spike se tam choval jako doma, šel rovnou k ledničce a vytáhl si pivo.

„Tady teď budete pár dní. Nikdo z vás by neměl vycházet ven, dokud někdo z nás nepřijde, protože Lestat určitě bude chtít zneškodnit nebezpečí hned na začátku a bude vás chtít najít. Naše jediná naděje je to, že se mu to nepovede.“ Přešla k Willow a dala jí papír.

„Tohle je kouzlo, které zabrání Lestatovi i jeho ženám vejít do domu. Zvládneš ho?“ Willow na papír chvíli koukala a potom přikývla. Illyria se na ní spokojeně podívala.

„Tvoje magie se nám bude velice hodit. Přísady na kouzlo jsou vzadu ve skříni.“ Otočila se k Buffy.

„Doufám, že nejste mým jednáním uražené, ale jednám tak, jak je to potřeba. Angel se za vámi přijde podívat pravděpodobně zítra večer.“ Podívala se na Spika a kývla na něj. Položil pivo na poličku a přešel k Buffy.

„Musím jít. Přijdu co nejdřív, ok?“ Buffy přikývla, ale ve skutečnosti nebyla vůbec ráda, že jde pryč. Illyria už ale netrpělivě koukala, tak ho krátce políbila a nechala je jít. Oba venku nastoupili do minibusu a ten odjel.

Buffy koukala z okna a najednou se cítila úplně sama. Zezadu k ní přistoupila Dawn a objala ji. Pomalu se otočila, všechny stály v místnosti a čekaly, až něco řekne. Buffy si znovu po dlouhé době uvědomila, že je vůdce.

„Asi bude nejlepší, když si každý najde místo na spaní. Stejně nemůžeme dělat nic jiného.“ Buffy pokrčila rameny a podívala se na Faith. Ta se snažila mladým Přemožitelkám pomoct, jak jen mohla. Bylo to zvláštní, Buffy od ní neustále očekávala nějaký podraz, ale ona se mezitím snažila.

Koukala, jak všichni odcházejí do patra a sama si šla prohlédnout kuchyň. Zkontrolovala jídlo, kterého bylo zcela evidentně dost, a pak se opřela o linku. Cítila se sama, sotva si připustila, co ke Spikovi cítí, už byl pryč. Chtěla ho mít u sebe, chtěla ho obejmout.

V tu chvíli jí někdo objal a Buffy, celá šťastná, že je to Spike, se otočila. Byla to ale Willow, která se na ní koukala s porozuměním v očích. Buffy se snažila na sobě nedat znát zklamání, ale nedokázala to.

„Willow…“ koukala na ní a oči se jí začaly plnit slzami. „Je mi hrozně smutno.“

„Já vím, Buffy, já vím.“ Willow jí objala, po chvíli se od ní odtrhla. „Znám to. Je to jako… mít prázdnou náruč, viď? Když umřela Tara, cítila jsem se stejně.“ V očích se jí zableskla vzpomínka na starou bolest.

„Ale Spike se vrátí, víš? Vždycky jsem si myslela, že jediný, koho miluješ, je Angel.“ Když to Willow řekla, bylo vidět, že z úst vypustila něco, co nechtěla. Buffy si sedla na zem a bezmocně se objala rukama. Willow si k ní dřepla a pohladila jí.

„Já jsem si to taky myslela. Vždycky jsem si myslela, že Spike je pro mě jen něco, co mi pomůže překonat odloučení s Angelem. Ale už to tak není… Miluju ho, sama tomu ještě pořád nevěřím. Když jsem teď bez něj, trhá mi to srdce. Chci, aby tu byl.“

„Je to zvláštní, víš? Ne špatné, jen zvláštní, dívat se na tebe, jak trpíš pro Spika.“ Willow se jemně usmála. „Ale neodsuzuji tě, mám tě pořád ráda. A myslím, že i ostatní to tak vezmou, Spike udělal už dost dobrého.“ Ani to nevěděla, ale přesně tohle Buffy potřebovala slyšet. S díky se na svou přítelkyni podívala a po chvíli vstala.

„A jak se vůbec cítíš, uděláš to kouzlo teď?“ Willow přikývla.

„Kennedy mě bude hlídat. Líp se mi čaruje, když je se mnou.“ Měla v očích zamilovaný pohled a Buffy byla ráda, že konečně překonala tu záležitost s Tarou úplně.

Přesunuly se do obýváku, kam mezitím Kennedy donesla přísady. Faith seděla na křesle a ostatní Přemožitelky stály různě po pokoji. Buffy si všimla, o kolik působí Rona s Vi dospěleji. Dawn přišla k Buffy a chytla jí za ruku, zatímco si Willow sedala a začala čarovat.

Ze začátku se nic nedělo. Říkala zaklínadlo, před sebou měla skleněnou kouli, která v sobě měla jakýsi modrý kouř. Kennedy seděla naproti ní a Willow jí koukala do očí. Po chvíli její oči ztmavly a koule začala modře zářit. Všechny zmlkly a do ticha se ozývalo jen mumlání zaklínadla. Koule zářila víc a víc a oči čarodějky úplně zčernaly. Buffy to připomnělo temnou stranu Willow a chystala se zakročit, Kennedy jí ale očima zastavila.

Čarodějka dýchala zhluboka a bylo vidět, že uvnitř sebe svádí velký boj. Po chvíli její oči začaly světlat a ona neustále vyslovovala zaklínadlo. Z koule začalo vycházet něco jako modrý kouř a zaplňoval celou místnost. Když se začalo šířit do celého domu, její hlas zesílil. Její oči teď byly bílé a koule vybuchla.

Domem proběhlo modré světlo a po chvíli zmizelo. Willow vyčerpaně spadla zády na zem, Kennedy k ní přiskočila a položila si její hlavu do klína. Čarodějka se usmála a Přemožitelka jí úsměv oplatila. Potom se otočila na Buffy.

„Vždycky, když dělá kouzlo, musí svést boj sama se sebou. Tohle bylo složité kouzlo a tak jí to stálo víc energie… Ale vždycky to zatím zvládla.“ Políbila jí na čelo a Buffy byla neskutečně ráda, že má Willow vedle sebe takovou oporu. Sama se opřela o Dawn a nechala se odvést do postele, kde usnula skoro okamžitě.

Spike stál ve vysoké budově a koukal se smutně z okna. Neměl ani v nejmenším dobrou náladu, cítil totiž, že je úplně někde jinde, než má být. V duchu si představoval, co by asi teď z Buffy dělal, být s ní, a to ho přivedlo skoro do stavu nepříčetnosti.

Ozvalo otevírání dveří a dovnitř vešla Illyria. Přinesla mu čerstvou krev a on se s chutí napil. Chvíli se na něj koukala a potom si stoupla ke zdi.

„Angel nebude nadšený, až se dozví, co se děje mezi tebou a Přemožitelkou. Miluje jí.“ Byla zvyklá být upřímná, neuměla chodit okolo horké kaše a Spike se na ní za to nezlobil.

„Náš hodný Angel si bude muset zvyknout na to, že není sám, kdo Buffy miluje,“ odvětil a pořád koukal z okna. Illyria na něj chvíli koukala a potom, bez mrknutí oka, odešla. Spike tam stál sám a popíjel krev, dokud dovnitř nevešel Angel. Spike věděl, že je to on, nemusel se ani otáčet.

„Byla mise úspěšná?“ zeptal se Angel a sedl si do křesla.

„Byla,“ odpověděl Spike, ale neotočil se od okna. „Víc než to,“ zamumlal. Angel ale moc dobře slyšel, co řekl a zpozorněl.

„Jak to myslíš?“ Věděl, co má Spike na mysli. A to ho rozzuřilo, i když si předtím opakoval, že si to nesmí připustit. S Buffy neměl skoro nic společného, ale pořád jí miloval. Spikova reakce ho rozzuřila víc, než předpokládal.

„Klid, starý brachu. Doufám, že se nechceš prát,“ Spike se otočil od okna a podíval se na Angela tím pohrdavým pohledem.

„Ne, máš pravdu, nechci. Buffy tě stejně nemiluje, nejspíš sis to všechno vymyslel, abys mě naštval,“ Angel se opravdu musel velmi snažit, aby jeho hlas zněl tak klidně, jak chtěl.

Spike odstoupil od okna a rozesmál se. Ještě chvíli se smál, zatímco Angel ho znuděně sledoval. „Takže podle tebe jsem si to, že mi řekla, že mě miluje, vymyslel?“ přešel k Angelovi.

„Už mě nebaví, jak jsi si naprosto jistý, že mě nikdy nemůže milovat. Miluju jí už dlouho a vím, že ona mě taky! Možná ne tolik, jako milovala tebe, ale já jsem vděčnej za každej kousek lásky, který mi ukáže.“ V tu chvíli se mu objevilo něco zoufalého v očích a Angel si uvědomil, že mluví pravdu.

Zasáhlo ho to, zasáhlo ho to víc, než chtěl. Nechtěl Buffy bránit ve štěstí, ale zrovna se Spikem? To nikdy. V tu chvíli zapomněl, že se s ním docela spřátelil, zapomněl, kolik už spolu vybojovali bitev. Zdvihla se v něm vlna žárlivosti a praštil ho do tváře.

Spike odletěl o kus dál, ale hned se zvedl. Otřel si ze rtů krev a zasmál se. Přešel k Angelovi a pokusil se ho praštit, ten ale jeho útok v klidu vykryl a praštil ho znovu. Spike spadl na zem, podkopnul mu nohy a Angel zahučel k zemi. Spike na něj skočil a uštědřil mu pár tvrdých ran do obličeje, Angel ho odhodil na stůl a ten se tím nárazem rozpadl. Spike zůstal ležet a Angel k němu přešel.

„Nikdy jí nebudeš mít,“ řekl Angel a kopnul Spika do boku. Ten vycenil zuby, ruce měl od krve. Angel se otočil a odešel.

Buffy se zrovna probudila a převzala si od Rony hlídku, když někdo zaklepal. Otevřela dveře a za nimi stál Angel. Vypadal dost naštvaně, když ho pustila dovnitř, nervózně si jí prohlížel.

„Proč, Buffy? Proč mi to děláš? Proč se Spikem?“ vykřikl a Buffy mu řekla, ať tolik nekřičí. Byla nervózní.

„Taky tě ráda vidím.“ Když to Angel uslyšel, jako by se trošku zastyděl. Přešel k ní a objal jí, nebránila se. Byla opravdu docela ráda, že ho vidí. Objímal jí dlouho, jako by se bál, že se rozplyne. Nakonec jejich objetí musela přerušit ona, odstoupila od něj a založila ruce. Angel jí chvíli pozoroval a v očích měl bolest.

„Proč, Buffy?“ opakoval otázku. Natahoval k ní ruce, jako by jí chtěl znovu obejmout, ale ona se nepohnula.

„Dlouho jsme se neviděli, Angele…“ začala, ale nevěděla, jak pokračovat. „Nevím. Nevím proč, Angele. Bůh ví, že tebe budu vždycky milovat. Ale Spika miluju taky. Je pro mě důležitý, záleží mi na něm. Na tobě mi taky záleželo, záleží mi na tobě. Ale ty jsi odešel,“ oči se jí začaly plnit slzami a mluvila čím dál tím hlasitěji.

„Odešel jsi ode mě a přišlo ti to lepší! Ale pro mě to lepší nebylo, já tě milovala a chtěla jsem tě mít u sebe. Chápu, že tu byla ta otázka tvojí duše, ale já tě potřebovala!“ Teď už křičela.

„Potřebovala jsem tě a tys odešel sem. A po těch letech, Angele, kdy jsme se viděli jen párkrát, už tě neznám. Nevím, co se ti stalo v životě, jen málo. Třeba to, že máš s Darlou syna.“ Slzy jí tekly z očí, tohle jí řekl Andrew, nevěděla víc. Když se to dozvěděla, přijala to vlažně, ale ve skutečnosti jí kvůli tomu srdce nějaký čas krvácelo.

„A teď miluju Spika, věřím mu a vím, že mě miluje. Záleží mi na něm a chci, abys to pochopil.“ Její slova byla studená jako led. Dívala se na něj a tekly jí slzy, stejně jako jemu. Stál tam a vypadal slabý, jako by se měl každou chvíli složit.

„Už tě neznám, Angele.“

Nahoře na schodech je poslouchaly ostatní, Willow a Dawn měly tváře od slz. Faith měla bolestný výraz a ruce pevně sevřené, ale ani jeden z nich je neviděl.

Angel jí ještě chvíli pozoroval, potom si utřel oči a pevně se na ní podíval. Najednou se otevřely znovu dveře a dovnitř rychle vešel Spike. Měl modřinu na obličeji a zastavil se, když viděl uplakanou Buffy a Angela, stojícího naproti ní s opuchlýma očima.

„Co to - “ začal, ale Angel ho přerušil.

„Zítra večer půjdeme bojovat proti Lestatovi. Řekni ostatním, ať jsou připravené,“ řekl, bez dalších slov odešel a práskl za sebou dveřmi.

„Buffy,“ Spike k ní přišel a koukal na ní. Bál se jí obejmout, nevěděl, co si s Angelem povídali. Měl strach, že ho Buffy už nechce, že o ní přijde. Buffy na něj koukala skrz slzy a jemně ho pohladila po bolavé tváři.

„Je to ok, Spiku.“ Objala ho a on jí pevně vzal do náručí. Položila si hlavu na jeho rameno.

„Miluju tě,“ zašeptal Spike. Buffy se chvíli rozhodovala, co říct, ale nakonec řekla přesně to, co cítila.

„Miluju tě.“ Políbila ho.

Nahoře v patře zabořila Dawn hlavu do dlaní a rozvzlykala se. Willow jí objala okolo ramen a Faith jí položila něžně ruku na hlavu. Dawn to nejdřív přišlo divné, nebyla u Faith zvyklá na citlivé projevy. Ale nakonec se nechala konejšit a dál plakala, i když sama pořádně nevěděla, jestli štěstím z toho, že Buffy Spika miluje, nebo proto, že musela Angelovi říct něco takového.

Ráno v domě zase panoval ruch. Buffy se probrala, ale Spike u ní nebyl. Z kuchyně se ozýval smích a Buffy si sama pro sebe remcala, že ty holky nemůže snad ani smrt vyvést z rovnováhy. Posadila se na postel v pokoji, který si včera se Spikem našli. Celou noc jen leželi spolu, bez čehokoliv jiného. A připadal jí tak blízko, jak to jen šlo. Věděla, že je jen její a dělalo jí to dobře.

Dveře se otevřely a dovnitř vešel on. Měl na sobě modré triko a přinesl jí hrnek s kafem. Ve svém hrnku měl krev, sedl si k ní na postel a políbil jí na čelo.

„Dobré ráno, lásko.“

Podívala se na něj s mírně udiveným výrazem. Zatvářil se trochu zmateně.

„Tak se to dělá, ne? Snídaně do postele a hezké oslovení, tak to přece dělají úplně normální páry v úplně normálním životě. Teda myslím,“ dodal po chvíli a usmál se na ní.

„Minulá noc byla hezká,“ řekla mu. „Ale myslím, že v normálním životě ten muž nepije krev.“ Podívala se na něj s pobaveným výrazem a sledovala, jak se zamračil. Pomalu položil hrnek na stoleček, otočil se na ní a tvář měl přeměněnou na upíří.

„Normální muž neumí tohle,“ zařval a vrhnul se na ní. Během toho ale proměnil svou tvář zase na normální a setkali se v polibku. Buffy se smála a odstrčila ho. Koukala na něj a rukama mu putovala pod trikem.

„Víš,“ začala. „Vždycky jsem chtěla normální život. Přála jsem si ho tak, jako nic jiného.“ Spike se na ní znepokojeně podíval, ale ona se tvářila spokojeně.

„Teď ale vím, že normální život není asi nic pro mě.“ Podívala se do stropu a začala povídat. „Jasně, máš občas trochu špičatý zuby a piješ krev, ale v podstatě to není tak hrozný. Ani mi nevadí, že pracuješ v noci.“ Umlčel jí polibkem, ale ona se od něj odtrhla.

„Víš, čeho se bojím? Tohle všechno je moc dokonalé. Večer nás čeká velká bitva a já o ní nic nevím, ale netrápí mě to. Nechávám to na Faith a ostatních a to není dobře.“

„Tak proč nejdeš a nestaráš se?“ Spike se na ní koukal jako kdyby to bylo úplně samozřejmé. „Vždycky jsi byla vůdce a ta, co měla nejvíc starostí. Třeba ti to chybí.“

„Hmmm… možná máš pravdu.“ Buffy vstala a ve dveřích se na něj otočila. On, jako by věděl, co mu chce říct, jí předběhl s odpovědí.

„Pořád jsem zlej chlápek, jen má moje zlý já zrovna pauzu.“

5.

Odpoledne už veselí trochu zaostávalo a všichni se začali věnovat spíš přípravě. Vzadu v domě našla Vi zbraně, takže si každý vybíral, co potřeboval. Buffy nic nepotřebovala, měla sekeru Přemožitelek. Kennedy si vzala kuši, Dawn dlouhý meč. Každá Přemožitelka se vybavila podle toho, jak se cítila. Vi měla dva krátké meče, Rona dvoubřitou sekeru. Faith si vzala luk a našla jeden starý meč, který jí doslova uchvátil. Joey dlouho nevěděla co si vybrat, tak nakonec zvolila meč, který Spikovi velmi připomněl meč první Přemožitelky, kterou zabil.

Když zazvonil zvonek, šel Spike otevřít. Najednou se domem rozlehl naštvaný výkřik.

„TY SNAD NIKDY NEUMŘEŠ!“ Ve dveřích stál Alex a vypadal ohromně uraženě.

„Člověk myslí, že se tě konečně zbavil, a ty tu děláš dveřníka!“ vrazil dovnitř, kde na něj okamžitě skočila Dawn. Objímala ho, líbala ho na tváře a neustále u toho výskala. Potom k nim přiskočila z jedné strany Willow a z druhé Buffy. Alex vypadal potěšeně, nicméně nejspíš nemohl dýchat.

„To je panečku šťastné shledání,“ řekla Faith a po chvíli, když z Alexe všechny slezly, se s ním objala. Stejně tak, jako Kennedy, Vi a Rona. Alex byl zarudlý a zřejmě potěšený takovým zájmem. Přes oko měl svou pásku, takže si Spike neodpustil pár poznámek.

„Odkud jsi přijel, piráte?“ Spike v sobě dusil smích.

„Buffy, co tu dělá? Jakto, že žije? Byl by takovej klid, kdyby zůstal prachem,“ hlaholil Alex a Buffy trošku zrudla, nicméně nebyl čas na vysvětlování.

„Zavolal mi Angel, že prý se chystá setkání starých přátel po letech, že prý máme zachraňovat svět, tak jsem se přijel podívat. Kdybych věděl, že je tady on,“ ukázal na Spika, který měl opět v puse cigaretu, „přinesl bych sebou slunce z Afriky.“

„Tak hele, ty křováku - “ chtěl začít Spike, ale Buffy ho umlčela.

„Kde je Giles?“ Alex si sednul do křesla. Buffy pokrčila rameny.

„Nevím, ale někde tady ve městě s dalšími Přemožitelkami, řekla bych.“ Willow stála nad Alexem a držela ho za ramena. Spike na něj neustále házel otrávené pohledy a Alex mu to oplácel. Spike se po chvíli sebral a odešel. Buffy váhala, chtěla jít za ním, ale nechtěla opustit Alexe.

Jen jdi, ozval se jí v hlavě hlas Willow. Já to Alexovi vysvětlím. Buffy se podívala na Alexe a odešla za upírem.

„Hej, kam šla?“ řekl Alex a podíval se nahoru na Willow. Ta mu věnovala jeden pohled a z něj mu bylo okamžitě jasné, co se děje.

„Ne… Will tohle mi neříkej. Ona a on? Spolu?“ Čarodějka přikývla.

Miluje ho, říkala mu.

Láska? To ne, odporoval Alex. Zoufalství možná, že jsi jsou blízcí, to beru taky. Ale láska to nemůže být, říkal a v očích měl zoufalý pohled. Willow mu ale odporovala.

„Vždyť Buffy miluje Angela!“ Alex uhodil rukou do stolu.

„Milovala Angela, Alexi. Po těch letech… se láska stala platonickou. Já jí znám a vím, že to, co cítí, je láska.“ Willow ho hladila po ramenech a snažila se ho uklidnit. Alex ale vstal a vypadal zděšeně.

„Proč si musí vybrat někoho, koho nemám rád? Jsme kamarádi, ne? Měla si vybrat někoho, kdo se mi líbí, s kým bych mohl chodit na golf a do baru. Tohle není fér!“ Chodil kolem Willow a ta na něj soucitně, nicméně pobaveně koukala.

„Alexi, neměl jsi rád ani Angela, když s ním Buffy chodila. Spike je teď jiný a ty se s tím musíš srovnat.“ Willow chtěla být jemná, ale nebyla si jistá, jestli to pomůže. „Máš jí rád?“ zeptala se.

Alex se na ní podíval. „Buffy je pro mě spolu s tebou a Dawn ta nejdůležitější osoba na světě,“ řekl naprosto upřímně.

„Tak se s tím smiř a snaž se nedávat svůj odpor najevo. Ona by pro tebe udělala to samé.“ Alex na Willow chvíli koukal, potom svěsil ramena, sednul si a pomalu přikývnul.

V tu chvíli tam přišla Dawn, sedla si k němu, objala ho a on se snažil tvářit veseleji.

„Něco jsem ti přivezl z Afriky,“ řekl a Dawnie se rozzářila očka. Zalovil v tašce a vytáhnul šperky s typickým africkým zdobením. Dawn nadšeně vypískla a dala mu pusu na tvář. Alex se zatvářil potěšeně, potom zalovil znovu a předal něco Willow. Byl to amulet, na kterém bylo slunce a nějaké další znaky.

„Díky Alexi… Chyběl jsi mi.“ Willow ho dlouze objala a políbila ho na čelo.

„Spiku! Stůj,“ volala za ním Buffy, když procházel domem. Dohonila ho až u vchodu do sklepa. Chtěla ho zastavit, ale už scházel dolů a tak ho následovala. Vypadal naštvaně a zřejmě neměl zrovna náladu na mluvení.

„Hej! Mohl bys na mě počkat?“ Dole ho otočila k sobě. Zatvářil se otráveně a to jí rozzuřilo.

„Co děláš? Proč nejsi nahoře se svým nejlepším přítelem?“ skoro zaječel a otočil se k ní zase zády. Obešla ho a stoupla si znovu před něj.

„Otázka není, co dělám já. Otázka je, co děláš ty. Nikdy jste se neměli rádi, tak proč to teď tak prožíváš?“ dívala se na něj s udiveným výrazem. „Alex je prostě takovej, to neznamená, že to něco změní.“

„Neznamená?“ Spike si odfrkl. „Buffy, nehodlám s ním soupeřit o tvoji přízeň. S naším vztahem nikdy souhlasit nebude, tak na co se snažit?“ Buffy na něj zírala s otevřenou pusou. Nemohla uvěřit tomu, co zrovna řekl, bylo to tak absurdní! Vždycky před Alexem nakonec uhájila svoje lásky a hodlala uhájit i tuhle. Věřila, že Alex se překoná, ale Spike v to zcela zjevně nevěřil ani trochu.

„Co to meleš? Nehodlám tě opustit, protože Alex s tím nesouhlasí! Co je s tebou?“

„Nic, co by tě mohlo zajímat.“ Spike jí věnoval ledový pohled.

Rána přiletěla rychleji, než si to stihnul uvědomit. Sletěl na zem a díval se na Buffy, která nad ním stála s napřaženou rukou. Chvíli na něj ještě koukala, jako by sama nemohla uvěřit tomu, co udělala. Nebo jako by nemohla uvěřit tomu, že věřila jemu. Po chvíli beze slova odešla.

Spike si sednul, otřel si tvář a schoval ji do dlaní. Po chvíli uslyšel váhavé kroky na schodech.

„Kdokoliv jsi, jdi pryč. Mám duši, nemám čip. Pořád tě můžu zabít a právě teď jsem v tom pravém rozpoložení,“ řekl aniž by se podíval.

„Hej hej, zlej hochu. Klídek,“ uslyšel hlas Faith.

„Vypadni.“ Kroky ale pokračovaly dál dolů a zastavily se kousek od něj.

„Co je s tebou? Snad slabá chvilka?“ její hlas v sobě ale neměl znaky posměchu.

„Řekl jsem VYPADNI!“ zařval a ohnal se po ní. V klidu ale uhnula. Ohnal se po ní znovu, znovu uhnula. Přešel ke zdi a začal do ní mlátit. Od rukou mu odletovaly kapky krve, ale nepolevoval. Faith mu věnovala jednu dobře mířenou ránu do zátylku, takže spadl na zem. Nenamáhal se vstát.

Na očích měl slzy. Faith na něj koukala s udiveným výrazem. Po chvíli pokrčila rameny a sedla si kus od něj na zem.

„Hej, noční tvore, každej si občas potřebuje s někým promluvit. Neříkám, že jsem ta pravá, ale taky jsem dost hřešila, takže ode mě odsouzení neuslyšíš.“ Faith se při těch slovech zaleskly oči, ale slzy tam nebyly.

„Nemám, co bych ti řekl.“

„Myslím, že máš, tak to ze sebe vyklop. Nepotřebuju v bitvě uřvanýho upíra.“ Vražedně se na ní podíval, ale nic si z toho nedělala. Po chvíli se nadechl a začal mluvit.

Když Buffy naštvaně vyběhla zpátky do přízemí, uviděla tam stát Illyriu. Trochu se uklidnila a přešla k ní. Illyria se na ní podívala.

„Dobré dopoledne,“ pozdravila jí. Buffy a stoupla si vedle ní. Illyria koukala na ostatní Přemožitelky, jak se připravují.

„Nechci být nezdvořilá,“ začala Buffy. „Ale večer se chystáme do boje, o kterém nic nevíme. Nevíme, kde se to bude odehrávat, nevíme, co nám proti Lestatovi pomůže.“

Illyria přikývla. „Jsem tu, abych vám to řekla.“

Willow, sežeň Přemožitelky a Alexe  dohromady a přijďte za námi. Willow se na Buffy koukla a přikývla.

Když byli všichni, kromě Faith a Spika na místě, Buffy si jejich absence samozřejmě všimla a píchlo jí to u srdce. Nechtěla však ukázat slabost, tak mlčela.

Illyria začala. „Boj proběhne na jednom starém, nepoužívaném náměstí, kde je místo otevření brány pekelné. Máme velkou výhodu, protože víme kdy a kde, ale oni nás budou očekávat. Lestatovy služebnice budou zřejmě okolo. Je jich deset, těch nejsilnějších. Jinak očekáváme, že budou mít na pomoc upíry, možná nějaké démony.“ podívala se po ostatních.

„Giles je už ve městě, spolu s deseti Přemožitelkami.“ Všem se trochu rozzářily oči.

„Setkáme se s nimi až na místě?“ Dawn byla natěšená.

„Pro větší bezpečí, ano. Bude to tak lepší,“ přikývla Illyria. „Máte ještě přibližně sedm hodin, užijte je, jak můžete.“ Potom kývla na Buffy a odešla.

Faith seděla se zkříženýma nohama, Spike naproti ní, oba drželi v ruce cigaretu.

„Chápeš to?“ říkal zrovna Spike. „Jsem starý stovky let a chtěl jsem žít ještě aspoň dalších několik set. Ale ona… Už vím, jak to myslel Angel. Nemůžeme být spolu, bude stárnout a já budu stále stejný. Až jí bude devadesát, co budu dělat? To nemůže fungovat.“ Měl na tváři zoufalý výraz.

„Ale miluješ jí, ne?“

„Jo,“ řekl Spike a v tu chvíli znovu vypadal, jako že toho lituje. „Miluju jí tak moc, že bych kvůli ní…“ nedořekl.

„Co?“ Faith na něj koukla pátravým pohledem. „Co bys kvůli ní?“

Spike koukal do stropu. „Stal bych se kvůli ní člověkem.“ Faith vyvalila oči. Chvíli zírala a pak se rozesmála. Spike se zamračil.

„Co je?“ Faith se ale pořád smála. Po chvíli jí to přešlo a mávla rukou, jakože nic. Vysvětlila mu, že si ho jako člověka neumí představit.

„Proč ne? Myslím, že by mi to šlo. Jako člověk jsem nebyl tak špatnej,“ řekl, ale vzápětí si uvědomil, že si lže do kapsy. „Vlastně jsem byl naprosto příšernej. Ale ona je ta, kvůli které bych to udělal. Už přece není jediná Přemožitelka,“ řekl a Faith přikývla. „Je vás teď hodně. Mohl bych s ní žít.“

Změnil svou tvář na upíří. Po chvíli jí setřásl. „I bez toho bych se obešel. Chci být s ní…“ Faith viděla, že mluví naprostou pravdu a to jí děsilo.

„Ale není to možné. Ale neumím žít bez ní, nedokázal bych to, ne teď, když jsem jí získal,“ zatřásl hlavou. „Tenhle boj bude můj poslední.“

Faith vydechla. „Hej, Spiku, nemusíš se nechat zabít. Určitě to půjde i jinak,“ snažila se ho přesvědčit, ale zavrtěl hlavou.

„Nechci bez ní být, nedokázal bych to udělat jako Angel, odejít a potom trpět. Už jednou jsem umřel, zvládnu to znova. Tentokrát sice nebudu mít tak hezký přívěšek, ale aspoň nebude naděje, že se sem ještě někdy vrátím.“ Vstal.

„O tom se Buffy nesmí dozvědět.“ Zašlápnul zbytek a odešel nahoru.

Faith tam zůstala sedět sama bez hnutí, cigareta v jejích rukou dohořívala.

Nahoře Buffy dělala, že ho nevidí. Oproti tomu Alex ho viděl až moc, což ho štvalo. Když se vydal do patra a viděl, že jde Alex za ním, měl už toho dost. Alex vyšel schody, Spike na něj vystartoval s upíří tváří a chytil ho za krk. Praštil s ním o zeď.

„Poslouchej, Harrisi, nemám náladu na nějaký špiclování - “

„Miluješ jí?“ Spika ta otázka zarazila a tak ho pustil. Opřel se o druhou zeď a chvíli na něj koukal. Potom se otočil k odchodu a jeho tvář se změnila.

„Jo. Změní to něco?“

„Nejspíš ne.“ Alex se na něj díval. „Ale ona tebe asi jo. Je to divný, ale je to asi tak. Takže toho nechám. Ne proto, že mám rád tebe. Proto, že mám rád jí. Ale opovaž se jí něco udělat - “začal, ale Spike ho přerušil.

„Miloval jsi Anyu?“ Alex se zarazil, Spike byl k němu stále otočený zády.

„Jasně, že jo,“ koktal.

„A víš o tom, že Anya bývala démon? Dělala špatné věci.“

„Jo, já vím - “

„Ale změnila se a tys jí věřil.“ Alexovi nezbylo nic jiného, než přikývnout.

„Tak vidíš,“ řekl Spike, sešel ze schodů a nechal tam Alexe stát.

Dawn si sedla k Buffy. Ta se snažila vymyslet nějaký plán, ale myslela pořád na Spika a Faith. Na to, co dole asi dělali. A byla tak naštvaná, že tužka v její ruce křupla v půli.

„Buffy? Jsi v pohodě?“ Její sestra se na ní starostlivě koukala.

„Co?“ vyhrkla. „Jo, jasně že jsem.“ Snažila se usmát, ale moc jí to nešlo.

„Nemám ráda, když mi lžeš.“

„Promiň, Dawnie. Nechci ti lhát, jen já a Spike - “

„Jste se pohádali.“ Buffy se na sestru překvapeně podívala. Ta se zatvářila, jako by Buffy byla mimo, protože to přece bylo úplně jasné.

„Nejdřív jako hrdličky, potom přijel Alex a bylo to hotový, že se bude dít něco špatně. Ale Will s ním mluvila a myslím, že to bude dobrý. A ještě něco,“ dodala, když viděla, že to není to jediné, co její velkou sestru trápí. „Nemyslím si, že Spike by si něco začal s Faith.“

Povzbudivě se na sestru usmála, objala jí a šla se věnovat Joey.

V tu chvíli vyšla ze sklepa Faith a Buffy se na ní podvědomě zamračila. Hned sice uhnula pohledem, ale i tak to bylo vidět. Faith si vedle ní sedla.

„B, jen jsme mluvili.“

„Jasně,“ řekla ironicky a hned toho tónu litovala. Faith se zatvářila ublíženě.

„Víš, snažím se pomáhat. Ale není to lehký. Chápu, že mi nevěříš, ublížila jsem ti. A chápu, že si důvěru nezasloužím. Ale Spike není jediný, kdo se napravil. Už nevím, jak ti to dokázat,“ vychrlila ze sebe a pak koukala do země. Buffy se na ní podívala tak trochu soucitným pohledem.

„Faith, vím, že se snažíš… Jen to pro mě není lehké. Není lehké odpustit.“

„Já vím. Ale stejně se budu snažit,“ řekla Faith a podívala se na ní. „Zasloužíš si to, B.“

V tu chvíli se na sebe podívaly a poprvé cítily, že si rozumí. Ne jako staré kamarádky, spíš jako dvě ženy s těžkým životem. Po chvíli Faith vstala.

„Půjdu se podívat, jak jsou na tom ostatní,“ řekla a Buffy přikývla. Zůstala zase sama sedět na křesle. Po chvíli k ní přišel Spike a Buffy vzdechla.

„Co,“ zeptal se a rozhlédl se okolo sebe.

„Ale nic, jen si na tomhle křesle připadám stejně navštěvovaná jako Alžběta na trůně,“ konstatovala Buffy. Spike se na ní nevrle podíval a chtěl odejít, chytla ho ale za ruku.

„Nechoď pryč.“ Chvíli váhal, ale pak si sednul na opěradlo. Podívala se na něj, rukou mu sáhla tam, kam ho uhodila. Na tváři měla omluvný výraz.

„Promiň.“

„To nic, už jsi mě praštila mnohokrát předtím,“ zvednul obočí. „Ale ještě nikdy to tak nebolelo.“

Buffy se do očí zase nahrnuly slzy. Sama sebe plísnila za to, že jen brečí. Ale nemohla si pomoct, city za poslední dobu se v ní nahromadily a nemohla je udržet. Zamrkala a slzy se jí rozkutálely po tvářích. Usmála se.

„Už můžeme odpočívat?“ zeptala se a Spike se usmál. Potom Buffy políbil a přivinul k sobě. Zvednul jí, sednul si do křesla a posadil si jí na klín. Opřel se.

„Myslím, že jo.“

Když se stmívalo, ruch v domě ustal úplně. Willow si připravovala kouzlo, kterým měla podle plánu znehybnit Lestata, aby ho mohla Buffy zabít, ale ve tváři měla výraz pochyb.

„Nejsem si jistá, jestli takovéhle kouzlo zvládnu, Buffy. Je…“ Čarodějka hledala správné slovo. „Temné. Je to jiná magie, než kterou bych chtěla.“

Kennedy jí chytla za ruku. „Budu s tebou.“ Políbily se a Will vypadala hned o něco líp.

Faith se vzadu bavila se Spikem.

„Nerozmyslel sis to?“ Zapínala si bundu.

„Tak napůl,“ připustil Spike. „Jestli se něco stane, nebudu se zlobit. Ale asi se budu snažit přežít,“ řekl. „A být s ní, dokud budu moct.“

Faith se na něj soucitně podívala a zakývala hlavou.

Všechny Přemožitelky byly vyzbrojené a čekaly na Illyriu. Buffy tak nějak podvědomě věděla, že Angel bude s Gilesovou skupinou, ale nijak zvlášť nad tím nepřemýšlela.

Alex sešel poprvé za celé odpoledne dolů a vypadal unaveně. V rukou měl dvě malé, ale ostré sekery.

„Omlouvám se, byl jsem...“ podíval se na Spika, sedícího v křesle a na Buffy, odpočívající mu na klíně. „Mimo.“ Odkašlal si. Willow se na něj soucitně podívala a Dawn ho šla obejmout. Spike se na něj podíval obezřetným pohledem, ale v jeho očích nenašel nenávist, spíš jen odhodlanou smířenost s tím, co je.

Před Buffy na stolku ležela sekera Přemožitelek. Když do domu vešla Illyria, Buffy zvedla hlavu ze Spikova ramena, sundala z něj ruce a pomalu vzala sekeru do rukou. Už si bez ní nedovedla představit boj, ta sekera k ní patřila. Věděla, že jí jednou bude muset dát další Přemožitelce, aby jí chránila, ale ta představa se jí vůbec nelíbila.

Illyria si je všechny prohlédla. Její modré oči přejížděly z jedné Přemožitelky na druhou a vnímaly, jak vypadají teď najednou silnější.

„Jdeme.“

6.

Když vystoupili z minibusu nedaleko náměstí, nepozorovali žádné nebezpečí.

„Připadám si jako turista,“ řekl Spike a zašlápnul zbytek cigarety.

Po Gilesově skupině nebyla ani stopa. Illyria jim řekla, že důležité je se nezdržovat. Musí se pokusit cestou na náměstí zneškodnit všechny špehy, kteří by mohli jejich příchod hlásit dál. Na samotném náměstí budou muset bojovat.

„Willow bude muset vyslovit zaklínadlo, které z Lestata sejme ochranu, kterou mu poskytlo deset smrtí jeho pomocnic. Potom ho musíte zabít. Dávejte ale pozor na přisluhovačky a na upíry, kteří tam určitě budou. Za žádnou cenu s nimi nesmíte spojit svá čela,“ Illyria se podívala po ostatních. „Vaše síla Přemožitelek by jim dala víc energie. Raději, než jim ji vydat, musíte zemřít.“

Ozvalo se lapání po dechu, ale nikdo nic nenamítal. Joey stála vedle Dawn, připravená jí chránit. Kennedy se od Willow nehnula ani na krok. Vi, Rona a Faith dávaly mladším poslední rady, ale Buffy si nebyla jistá, jestli to pomůže.

Znovu některé zemřou, řekla jí v duchu Willow a Buffy přisvědčila. Už ale neměla ty protivné výčitky, jako když bojovaly proti Prvnímu. Tentokrát to byly Přemožitelky. A Lestat nebyl nikdo jiný, než někdo, kdo se šeredně plete v tom, že může otevřít bránu do pekla.

Spike jí stisknul rameno a podíval se na ní zvláštním impulsivním pohledem, který ji znepokojil. Nevěděla ale proč, tak nepříjemné tušení zaplašila.

Vydali se na cestu k náměstí a každý dával pozor. Po prvních pár chvílích zadrnčela tětiva luku a ze střechy spadnul upír. Faith vytáhla kolík a propíchla ho. Potom založila další šíp a pokračovali. Čím byli blíž, tím víc špehů nacházeli, ale měli pocit, že je stíhají likvidovat. Po čase došli ke konci ulice, která ústila na náměstí.

Tam se jim naskytnul pohled, ze kterého se jim zastavila skoro krev v žilách. Náměstí bylo plné démonů a upírů. Ačkoliv doprostřed viděli jen omezeně, uviděli tam démona, kterého hledali.

Okolo něj stálo deset vyloženě odporných žen. Faith to vedle Buffy popsala přesně, byly to „Kdysidávnoženy“. Měly odporně mrtvolnou barvu kůže, žádné vlasy, místo očí měly temnotu. Z dávné krásy jim zbyly jen svůdné křivky, nepotřebovaly ale oblečení, protože jejich kůže byla tvrdá a vypadala jako oblek. Dawn se otřásla a Alex byl rád, že tu není sám.

Lestat sám nevypadal odporně, spíš podivně. Měl zelenomodrou kůži, dlouhé černé vlasy a měl na sobě černý oblek. Stál uprostřed se ženou, kterou poznala Buffy hned.

Spike se vedle ní zavrtěl. „Děvka,“ řekl a odplivnul si. Drusilla stála naproti Lestatovi a vypadala náramně spokojeně.

Illyria se zadívala do temného místa na druhé straně náměstí. Potom přikývla.

„Ostatní jsou připraveni. Jdeme?“

Buffy přikývla a vešla na náměstí.

Drusilla ji okamžitě zahlédla a ukázala na ní. Něco ječela na deset Lestatových služebnic a ty se okamžitě rozlétly k Buffy. Z druhé strany ale vyletěly šípy a jednu doslova propíchaly skrz naskrz. Zaječela a spadla k zemi. Vedle Buffy stál z jedné strany Spike, z druhé Faith. Za nimi byla Rona s Vi a ostatními Přemožitelkami. Ačkoliv byly ve tvářích bledé, byly rozhodnuté bojovat.

Alex se vrhnul do boje s upíry a démony, stejně jako Dawn. Kdyby jí Buffy sledovala, byla by pyšná, jak jí to jde. Joey stála po jejím boku a navzájem se chránily.

Na Buffy nalétla první služebnice, ale Přemožitelka jí sekla do hrudníku sekerou. Když před ní spadla na zem, usekla jí hlavu. Koutkem oka zahlédla, jak Illyria jednu prorazila pěstí skrz. Vypadala, že se nic neděje a její síla byla cítit až k Buffy. Spike s upíří tváří mlátil jednoho démona a Faith mečem řezala do další služebnice.

Na druhé straně náměstí propuknul také boj. Démoni a upíři se nahrnuli na dvanáct Přemožitelek. Angel rozzuřeně odhazoval upíry stranou a šel směrem k Drusille. Nevěděl, že tu je a hodlal jí zabít. Nikdy jí neodpustil, co provedla Darle a chtěl jí doslova ukázat, jak moc je rozzlobený.

Giles stál na střeše jednoho domu a sledoval, co se děje na druhé straně náměstí. Viděl Buffy, jak statečně čelí Lestatovým služebnicím s Faith a Spikem po boku. Než přijel, nevěděl, že Spike zase žije, ale nevadilo mu to. Od doby, co zničil Sunnydale, k němu cítil větší sympatie.

Ve chvíli, kdy se na Buffy vrhly tři zrůdy najednou, vyslovil zaklínadlo a modrá koule proletěla náměstím až k Buffy, kde srazila dvě služebnice stranou. Buffy jednu setnula sekerou a podívala se, kdo jí pomohl. Když na střeše uviděla Gilese, šťastně mu zamávala. Potom jí ale jedna srazila na zem a Buffy měla co dělat, aby se ubránila.

Dawn vykřikla, jeden démon se jí chystal podříznout. Joey to ale nedovolila a démona probodla. Šťastně se na sebe podívaly a pokračovali v boji. Alex se právě marně snažil ubránit pěti upírům, ale nedařilo se mu to. Když dva z nich Spike zabil, Alex na něj kývnul.

Z Lestatových služebnic zbyly už jen tři, ale jedna přitiskla svoje čelo na čelo mladé Přemožitelky. Vi nezaváhala ani chvíli, hodila nůž a zasáhla Přemožitelku do srdce. Služebnice se na ní naštvaně podívala a vycenila zuby, ale Vi jí oběma krátkými meči přeřízla napůl. Chvíli potom koukala na mrtvou mladou dívku. V očích měla slzy, ale po chvíli se zase vrhnula do boje.

Angel neustále směřoval k Drusille, ale ta mu zmizela z dohledu. Zabil snad už stovku upírů, ale nemohl jí najít. Náměstí se začalo vyprazdňovat, někteří nepřátelé strachy utíkali.

Najednou se před ním objevila.

„Angelusi,“ řekla svým zpěvným hlasem. „Dlouho jsem tě neviděla.“ Obcházela okolo něj, zatímco on si odhazoval démony z cesty.

„Drusillo,“ přikývnul. Usmála se na něj svým vyšinutým pohledem.

„Ráda bych si s tebou povídala, ale bohužel musím jít zabít Buffy. Sbohem, Angelusi.“ Rozesmála se a kývla někomu za Angelem.

„Drusillo, nejsem Angelus. A ty teď zem - “ Angel vyděšeně koukal na šíp, který mu propíchl břicho. Chvíli na Drusillu bezmocně koukal a pak se sesunul k zemi.

„Buffy!“ zařval Giles a ukázal na ležícího Angela. Buffy se k němu hned rozběhla, sekerou podřízla tvrdě každého, kdo jí stál v cestě. Upíři před ní utíkali. Faith, Spika a ostatní nechala za sebou. Klekla si na kolena k Angelovi.

„Buffy, je to jako tenkrát. Je to ten jed, poznávám ho,“ řekl Angel a Buffy si uvědomila, že ho může zachránit jen krev z Přemožitelky.

„Vydrž, Angele,“ dívala se na něj a snažila se vypadat statečně. „Jen zabiju Drusillu a hned ti dám napít.“ Položila mu jemně hlavu na zem a vstala. Drusilla stála o kousek dál a smála, až se smíchy ohýbala v pase.

„Ty děvko!“ vykřikla Buffy. „Je tu spoustu Přemožitelek, že kterých může pít.“

„Žádná se sem nedostane včas, tenhle jed je silnější. Vydrží jen pár minut,“ řekla se smíchem Drusilla a Buffy viděla, že na náměstí přicházejí noví démoni. Zaslechla za sebou pohyb a otočila se. Za ní stál démon a švihnul po ní mečem. Byl však odhozen nárazem modrého světla, které ho odhodilo o několik metrů dál. Giles se na střeše mračil a sledoval obě ženy.

„Zabiju tě, Drusillo.“ Buffy zvedla sekeru a začaly bojovat.

Ostatní měli plno práce s ostatními démony, ale kouzlo Willow zatím nepůsobilo. Lestat stál uprostřed náměstí, ale jakékoliv snahy o jeho zranění byly k ničemu. Mumlal si pro sebe nějaké zaříkávadlo a ostatním nezbylo, než doufat, že čarodějka zvládne kouzlo včas.

Willow seděla na zemi a Kennedy naproti ní. Byly v jedné temné uličce poblíž náměstí, kde bylo naprosté ticho. Oči Willow měly teď černou barvu a čarodějka krvácela z nosu. Postupně jí začala téct krev i z pusy a na rukou se jí začaly objevovat modřiny. Kennedy to všechno bezmocně sledovala.

Po chvíli zaslechla vrčení a otočila se k ústí uličky. Stálo tam asi šest upírů. Přemožitelka vyndala z bundy dva dlouhé kolíky a otočila se k čarodějce.

„Jsem s tebou, lásko.“ A čelila prvnímu upírovi, který se k ní dostal. Vykrývala jejich údery a chránila Willow, zatímco ta sváděla souboj sama se sebou.

Rona a Vi spolu s ostatními zbylými Přemožitelkami čelily démonům. Tři Přemožitelky z jejich skupiny byly mrtvé, takže jich bylo už jen pět, ale držely se. Faith se spolu se Spikem přesouvali k Buffy a Drusille, ale nešlo to tak rychle. Faith točila nad hlavou mečem a v očích měla svůj typický pohled zabijáka. Spike pořád koukal směrem k Buffy a bylo vidět, že by se nejradši rozběhl k nim, nemohl tam ale Faith nechat samotnou.

Na druhé straně náměstí se zbylé čtyři Přemožitelky z Gilesovi skupiny snažily čelit démonům, ale nešlo jim to tak dobře, jak by mělo. Většina z nich byla zraněná a únavou jim umdlévaly ruce. Nepřítel začal mít převahu.

Buffy zatočila sekerou nad hlavou a zuřivě sekla po Drusille, ta ale jen se smíchem uhnula. Šílenství v jejích očích jenom dodávalo tomu boji na intenzitě, protože Buffy ten pohled dostával do stavu nepříčetnosti.

„Přemožitelko, vzdej to, díky Lestatovi jsem mnohem silnější. To víš, vždycky jsem měla pro démony slabost,“ smála se upírka a praštila Přemožitelku do obličeje.

Drusilla jí ještě několikrát praštila a Buffy se objevily na tváři krvavé šrámy od jejích nehtů. Neustále sekala po Drusille, ta se ale neustále vyhýbala. Buffy spadla na zem, ale podkopla Drusille nohy. Ihned vstaly, Buffy zasekla vedle sebe sekeru do mezery mezi dlaždicemi a vrhla se na Drusillu. Sérií přesných kopů a úderů jí poslala na zem.

„Tohle chvíli si užiju,“ řekla Buffy a vytáhla kolík.

Drusilla jí ale chytla ruku těsně před svou hrudí a zkroutila ji Přemožitelce za zády. Změnila tvář na upíří a chystala se jí kousnout. Buffy se nemohla hnout.

Vi se smutně dívala na Ronu, která se sesula k zemi. Potom se rozzuřeně vrhla na démona, který měl tu smůlu, že nestihnul vyndat meč z břicha černošské dívky dost rychle a Vi ho rozpárala jedním krátkým mečem přesně uprostřed.

Potom poklekla k mrtvé Přemožitelce. Zavřela jí oči a nechala spadnout pár slz na její tělo. Potom se zvedla a s výkřikem se vrhla do klubka démonů, kteří utíkali pryč. Dawn s Alexem si po dost dlouhé době uvědomili, že na náměstí už nejsou nepřátelé. Doběhli ke zraněným Přemožitelkám a pomáhali jim vstávat. Alex očima hledal Buffy.

„To ne!“ Dawn ji zahlédla první a vykřikla hrůzou, když si všimla, k čemu se schyluje.

Buffy se snažila dostat z pevného držení upírky, ale nešlo to. Byla unavená a neměla už sílu. Najednou ale uslyšela Drusillin výkřik a stisk zmizel. Otočila se a viděla Spika, jak do své bývalé řeže hlava nehlava.

„Nech jí být!“ křičel a mlátil jí znovu a znovu. Drusilla se snažila se bránit, Spike byl ale úplně mimo. Potom se na ní znovu zahleděl.

„Williame, má lásko,“ zkoušela to. Znovu jí praštil.

„Víš, že jsem tě vždycky milovala,“ řekla a Spike jí znovu praštil.

„To je za to, že jsi se žužlala s tim hnusným démonem Chaosu,“ řekl a vrazil jí kolík do srdce.

Drusilla se rozpadla v prach.

Kennedy zapíchla posledního upíra a otřela si čelo od krve. Přikulhala k Willow, ta jí ale vůbec nevnímala. Byla celá zakrvácená a vypadala jako mrtvola. Kennedy jí chtěla obejmout, ale sotva se jí dotkla, něco jí odhodilo dva metry dozadu na zem.

Čarodějka začala křičet a z pusy jí vyšlehl plamen. Buffy na náměstí vykřikla a domy se začaly třást. Willow v ulici zavřela oči, Buffy na náměstí udělala totéž. Když je znovu otevřely, čarodějčiny oči byly bílé.

Vznesla se do vzduchu a Kennedy ohromeně přihlížela. Illyria přiběhla k Angelovi a vzala jeho hlavu do dlaní.

Lestat ohromeně koukal na Willow, která se k němu blížila vzduchem. Její bílé oči zářily a on se najednou cítil o dost slabší. Jako by si teprve teď všimnul, že už u sebe nemá žádné spojence, zakřičel zlostí. Willow se zastavila naproti němu a začala vyslovovat kouzlo. Náměstí se otřáslo.

Buffy doběhla k Angelovi. Vypadalo to, že každou chvíli bude konec, tak si rychle sundala bundu a odkryla si krk. Spike se zastavil kousek od nich, padl na kolena a bolestně, ale beze slova, to pozoroval. Buffy pomohla Angelovi se posadit, několikrát ho praštila do tváře, dokud se na ní nepodíval s upíří tváří. Zavřela oči, v tu chvíli ji však někdo odhodil. Když oči otevřela, viděla Faith.

„Už jednou z tebe musel pít kvůli mně,“ řekla a koukla se na Buffy. „Postarejte se o démona.“ Potom praštila Angela tvrdě do tváře a on se jí zakousnul do krku. Byl už tak mimo, že nejspíš nepoznal rozdíl.

Buffy to sledovala, stejně jako všichni ostatní. Ze všech Přemožitelek na náměstí přežily jen ony dvě, Vi, Joey, jedna Přemožitelka od nich ze skupiny a jedna od Gilese. Kennedy přiběhla na náměstí. Giles sešel ze střechy a objal Dawn a Alexe. Alex měl hlubokou řeznou ránu na ruce a Dawn krvácela z boku, Joey jí podpírala.

V tu chvíli se náměstí znovu otřáslo a Buffy spustila oči z Angela. Vstala a dívala se, jak čarodějka pomalu ničí démonovu ochranu. Vytáhla se země sekeru a otočila se na dozadu. Illyria se k ní přidala, spolu s ostatními Přemožitelkami a Spikem. Obstoupili Lestata a když Willow zničila jeho bariéru, spadla tvrdě asi ze tří metrů na zem, kde zůstala bez hnutí ležet. Kennedy vykřikla, ale Dawn s Alexem čarodějku odnesli stranou.

„Přemožitelky,“ zasyčel Lestat.

„Idiot,“ odvětila Buffy.

„Zemřeš,“ řekla Vi a Spolu s Buffy se na něj vrhly, následovány ostatními. Lestat byl ale silnější, než vypadal. Odhodil Vi tak prudce, že zůstala bez hnutí ležet a to Buffy zarazilo. Ohnala se po něm sekerou, on jí smetl jako neškodný hmyz. Joey, spolu s dvěma dalšími, se pokusila na něj zaútočit, ale zlomil jí ruku a odhodil o kus dál. Jedné zlomil vaz a druhou poslal jednou ranou do bezvědomí. Dawn vykřikla. Illyria k němu přišla a začala s ním bojovat. Chytla ho za řetěz na krku.

„Zničte jeho amulet!“ vykřikla a vytáhla mu spolu s řetězem zpod obleku fialový šperk. Dala mu několik tvrdých ran do obličeje, které skoro neustál. Jeho přívěsek ale zazářil a Lestat byl zase v pořádku. Spike se zastavil.

„Nenávidím amulety!“ rozeběhl se k Lestatovi a skočil mu na krk. Snažil se amulet rozmáčknout rukou, ale nebyl dost silný. Illyria chtěla šperk chytit, ale z něj vyšlehla fialová záře a odhodila je oba stranou.

Lestat tam stál a když viděl, že se mu už nikdo nepostaví, začal odříkávat zaklínadlo. Ze země vyšlehlo žluté světlo a začala se třást.

Buffy se zvedla, vzala sekeru a rozběhla se k němu plnou rychlostí. Sekla po něm, ale chytil jí ostří rukou. Sekla ještě třikrát, ale pokaždé odrazil útok. Potom ale uslyšela zadrnčení tětivy a zahlédla Lestatův překvapený pohled. Z hrudi, přesně v místě, kde měl šperk, mu trčel šíp. Sekera mu usekla ruku a hned potom i hlavu. Země se přestala třást a žluté světlo zhaslo.

Přemožitelka se překvapeně koukla na Faith, které tekla z krku krev. Angel ležel na zemi s otevřenýma očima a lidskou tváří. Faith se na Buffy usmála.

„Zachránila jsem svět. Všechno je dobrý, B.“ A potom upadla na zem.

Probudila se. Ležela na zemi v černé místnosti. Měla na sobě bílé šaty a za sebou kamenné dveře. Zkoušela se dostat ven, nešlo to. Náhle jí zezadu osvítila záře a tak se otočila. Uviděla před sebou stát dvě postavy, muže a ženu. Měli zlatou pokožku a na sobě oblečení v antickém stylu. Faith na ně chvíli koukala.

„Tak co je?“ zeptala se po chvíli.

„Dýchá hrozně slabě, Buffy.“ Dawn vypadala ustaraně, když se skláněla nad Faith na náměstí. Spike stál u ní, Angel ležel pořád na zemi, Illyria měla jeho hlavu v klíně. Giles spolu s ostatními stáli opodál.

Buffy držela Faith za ruku.

Postavy se na Faith podívaly.

„Víš, kdo jsme?“ řekla žena.

„Ne, to nevím.“ Faith neměla chuť na hádanky. „Co tu kruci dělám? A co to mám na sobě?“ Kriticky zhodnotila svoje šaty, které se nápadně podobaly těm jejich.

„Tady jsou věci tak, jak je chceme my, Přemožitelko,“ řekl muž a žena kývla.

„Máme pro tebe návrh.“

Faith zbystřila.

Kennedy seděla u Willow a hladila jí po vlasech. Čarodějka byla celá od krve, ale rány se pomalu zavíraly. Dívala se Přemožitelce do očí a maličko se usmívala.

„Zvládla jsem to?“ zeptala se.

„Byla jsi skvělá.“ Kennedy jí políbila na čelo.

Angel se posadil a uviděl Faith, ležící na zemi. Chtěl jít k ní, ale Illyria ho zastavila.

Buffy, bez jediného pohybu, seděla a držela nepatrně dýchající Faith za ruku.

„Ale proč?“

„Zachránila jsi svět a navíc se nám líbíš,“ pokračovala žena a její zlatavá pleť svítila.

„Snažila jsi se změnit svoje jednání k lepšímu a vedlo se ti to,“ doplnil jí muž.

„Můžeme to udělat, Faith. Chceš žít?“

Faith chvíli přemýšlela. „Takže vy říkáte, že jsem dnes měla zemřít, ale vy mě můžete vrátit do života?“ vypravila ze sebe nakonec. Oba přikývli.

Přemožitelka mlčela. Upřeně se na ně dívala a v mysli jí běhalo všechno možné.

„Dejte můj život tomu upírovi,“ řekla nakonec.

„Cože?“ vyhrkli oba najednou. Faith pokrčila rameny.

„Neproděláte. Já byla zlá a napravila jsem se, stejně jako on. Chci, abyste mě nechali umřít a dali můj život jemu,“ řekla prostě.

„Ale Angel už nemůže být člověk. Podepsal - “ začal muž, ale Faith ho přerušila.

„Ne. Ne Angel. Chci abyste můj život dali Spikovi.“

„Ale proč?“ žena nechápala.

Faith se pomalu začala usmívat.

„Chci být zase s Robinem.“

Muž i žena po chvíli přikývli.

A Faith zemřela Buffy v náručí. Prostě přestala dýchat, zničehonic. Dawn se na sestru smutně podívala.

„Je mi to líto, Buffy.“

Vi, která měla všude krev, která pravděpodobně nebyla z velké většiny její, v ústraní plakala. Pro Ronu i Faith.

Buffy také tekly slzy. Políbila Faith na čelo a chovala jí v náručí. Nestihla se s ní pořádně usmířit. V mysli jí utěšoval Alex, ale nepomáhalo to. I když pro ní Faith nebyla přítelkyně, byl to člověk, který ji znal. Který měl snahu napravit, co pokazil. A její odchod Buffy moc bolel. Ještě chvíli jí objímala, potom jí hlavu položila jemně na zem.

Ohlédla se na Angela, který měl ve tváři výraz hluboké bolesti. Rozuměla mu. O to víc si ale byla jistá, že její život už s tím jeho není spojený. Naposledy se mu podívala do očí a rozhodla.

Vstala a objala Gilese.

„Neměli jsme čas se přivítat,“ řekla mu. Vroucně ji objal a nechal jí plakat na svém rameni.

„Buffy!“ Spike vykřikl a spadl na zem. Bíle se rozzářil a Přemožitelka přiběhla. Klekla si k němu.

„Spiku, co je s tebou?“ Bála se ho dotknout, zářil pořád víc a víc. Angel poznal, proč tak září. Sám to zažil. Věděl, že je to konec.

Když přestal svítit, Spike zhluboka oddechoval. Opíral se o zem a v očích měl slzy. Položil si ruku na hruď a tvářil se překvapeně. Po chvíli vzal Buffyinu ruku a přiložil si jí tamtéž.

A Přemožitelka to ucítila. Ucítila tlukot srdce, pravidelný a silný. Podívala se do jeho očí a uviděla v nich to, co tam předtím nebylo. Dívala se na něj, potom se podívala na Faith.

V očích se jí objevilo poznání a ona se pomalu usmála.

Epilog

V Římě je nádherně. Když se tam Buffy vrátila, byla zase šťastná. Znovu zachránili svět, tentokrát je to stálo mnoho životů.

Rozednívalo se. Buffy stála u náhrobku už od hluboké noci. Měla důvod tam stát, té osobě vděčila za hodně.

„Asi bychom měli jít,“ řekla po chvíli Přemožitelka. Ze stínu stromů vystoupil muž v černém kabátě a chytil ji okolo ramen. Podívala se na něj a usmála se.

„Zajdem na snídani, Williame?“ zeptala se. Přikývnul.

„Stejně ti asi budu říkat Spiku. William je…“ mrkla na něj. „Moc vznešené. A britské.“ Vyprskla smíchy. Otočila se k náhrobku.

„Zase přijdu, Faith.“ Odcházeli.

Zrovna předevčírem přijeli z L.A.. Loučení s Angelem nebylo příjemné, ale Illyria jí slíbila, že se o něj postará. Faith nechala pohřbít tady, chtěla jí mít u sebe. Giles byl zpátky v Anglii, Willow s Kennedy odjely do Brazílie a Alex do Afriky.

Sekeru Přemožitelek dala do opatrování Vi. Z Joey a Dawn se staly nejlepší přítelkyně a mladá Přemožitelka zůstala u Buffy doma. Nejstarší žijící Přemožitelka měla skoro normální vztah se skoro normálním mužem a byla spokojená.

Slunce vyšlo a zabalilo je do svých teplých paprsků.