pozn. situováno přibližně do půlky 4. série, po Something Blue

Alex nebyl schopen slova. Když ho včera Buffy zvala, že dnes večer bude v Gilesově bytě další válečná porada, rozhodně nečekal, že se bude týkat přímo jeho. Jeho intimního života. Jeho a Spikova. Spikova! Tohle bylo jako zlý sen.

Seděl na Gilesově gauči a snažil se nevšímat si ostatních a hlavně jejich přesvědčování. Bylo to o něco těžší, než ignorovat Spikovo frflání a poznámky, ale v tom měl přece jen poměrně dlouhou praxi.

Giles si sundal brýle a jako zvykle jim začal leštit skla. "Nemluvíme tu o jen tak ledajakém démonu, Alexi. Hanasha je zřejmě více jak dva tisíce let starý a jeho oběti se za tu dobu nedají ani spočítat. Objeví se každý rok přesně 14. února a zabije nějaké milence jako odplatu za zavraždění svého druha. Je to vlastně takový archetyp pověsti, ze kterého se v průběhu času stal svátek zamilovaných, den svatého Valentýna. A to je zítra, takže tento problém je poněkud... naléhavý."

"A jak víte, že se ten... Ha... Ha-něco... objeví zrovna tady? Má celý svět, tak proč právě Sunnydale?" gestikuloval Alex vztekle. Když si všiml, že na něj ostatní zírají na vetřelce z planety Moron, mu to došlo: "Jasně, pekelná brána… už mlčím."

"Víš, kdyby to šlo, tak to vezmeme já, Anya nebo Willow," povídá mu Buffy. "Ale ten démon je zaměřený na zamilované MUŽE."

Alex okamžitě vyskočil na nohy: "Aha! A jsem z toho venku! Tohle nemůže fungovat. Víte moc dobře, že se Spikem nesnášíme!

"Ale to není přesně to, co jsi říkal tuhle v noci v tom tvém brlohu." rýpl si do něj Spike.

"Kterou noc přesně myslíš? A JAK to myslíš?" obrátila se na něj Anya a pak zpět k Alexovi.

"Ale žádnou, vždyť si vymýšlí!" hodil znechuceným pohledem po Spikovi, který předstíral zraněné city.

"Takhle ty se ke mně chováš po společné noci? Jsi jako každej chlap, sliby, sladký řečičky a pak to kruté ráno… a navíc jsi mi ani nezavolal!" brblal si upír.

"Stačí!" zakřičel Giles. "Situace je příliš vážná, než aby se zlehčovala hloupými vtipy! Prostě to uděláte, Hanashu musíme zastavit. Já, Willow a Tara hned připravíme kouzlo, které by mělo nalákat démona přímo k vám. Ostatní bude na vás."

Willow si poposedla ještě blíž k Alexovi, položila svou dlaň na jeho ruku a zadívala se mu do očí: "Alexi, prosím. Bude to pro mne TOLIK znamenat, když to dokážeš!"

"Tohle není fér, Will, dělat na mne psí oči!" pak jen mávl rezignovaně rukou a přikývl: „Dobrá, jdu do toho."

"No moment," odlepil se od stěny Spike. "A co z toho, ksakru, budu mít já?"

Buffy si před něj stoupla, zvedla ruku s penězi: "A co takhle tři sta dolarů a slib, že tě na místě neprobodnu?"

"Šest set."

"Čtyři sta."

"Pět set."

"Fajn, beru."

Spike jí vytrhl peníze z ruky a obrátil se na Gilese: "Tak začněte s tím svým abraka-dabra, než si to rozmyslím."

"Je to trochu komplikovanější, Spiku. Musíš chvíli vydržet."

Tara s Willow sypaly na podlahu magický písek a Giles si z knihy opakoval kouzlo. Pak dívky kolem obrazce rozestavěly svíčky a Spike s Alexem si sedli dovnitř. Po hodině, kdy se kouř z kadila a spálených bylin rozptýlil, se Spike s Alexem na sebe podívali, ale hned raději upřeli pohled zpátky na zem.

"Hotovo?" zeptal se Alex a Giles přikývl.

"Ale říkali jste, že to má démony přesvědčit, že jsme zamilovaní. Já jsem démon a rozhodně nic necítím!" ozval se Spike.

"To protože jsi součástí kouzla," vysvětlovala Willow. "Kromě toho, tohle je jen základ. Ostatní je na vás!"

"Co chceš říct tím, že je zbytek na nás?" podíval se ni šokovaně Alex.

"No... ono to nebude fungovat pořádně, dokud z vás nebude opravdu... eee... dvojice."

"Moment, počkat!" zvolala Anya. "Nikdo neříkal nic o tom, že má mít Alex se Spikem sex!"

"Do hajz..." upír se ozval právě v okamžiku, když Alex začal vydávat dávivé zvuky.

"Nemyslím, že je to nezbytně nutné, Anyo", řekl Giles hlasitě. "Prostě jen musí jít někam na veřejnost. A tak chovat se k sobě tak trošku... romanticky."

Buffy předvedla svůj nejlepší pokrový obličej, ale pobavení v hlase neskryla: "Gilesi, takže vy tu říkáte, že mají jít spolu na RANDE?"

"Ano, to přesně si myslím."

Spike s Alexem na sebe pohlédli a oba začali hlasitě protestovat.

***

Následující večer na svatého Valentýna otevřel Alex dveře svého sklepního bytu. Před nimi stál Spike ve svém obvyklém oblečení - černé triko, černé rifle, černý kožený kabát. Jediná změna oproti normálu byla kytice rudých růží v ruce.

"Co je TOHLE?" ukázal na ně dokonale ohromený Alex.

"Kytky, vrtáku," vrazil mu je Spike do ruky. "Co si myslíš, že to asi je?"

"Já VÍM, že to jsou kytky. Nejsem idiot." ohradil se Alex. "Chci jen říct, proč mi je dáváš?"

Spike protočil oči:" Jdeme spolu na rande. Na zatracený valentýnský romantický rande. Tak jsem ti přines kytky."

Když na něj Alex stále zmateně zíral, tak dodal: "Ale hlavně protože v tomhle vztahu jsi holka TY!"

Alex konečně odtrhl oči od růží a hlesl: "Já nejsem holka."

"Ale jsi! Teda teď budeš. JÁ tě beru ven, JÁ přinesl kytky... a rozhodně jsem mnohem mužnější než ty!" rozčílil se Spike.

"To tedy ne! Jsem stejný chlap jako ty! Rozhodně jsem stejně svalnatý!"

Spike si kriticky prohlédl Alexe: "Svaly dělají chlapa jen v tom případě, že jsou na těch správných místech!"

Alex raději pozval Spika dál a začal uklízet zbytky po večeři. Pak začal hledal pod dřezem nějakou nádobu, kam by strčil kytici. Našel starou plechovku od kávy. Vítězoslavně se otočil na upíra a zařval:

"Ty mi koukáš na zadek!"

"To teda ne!"

"To teda jo! Já tě viděl!"

"Jen jsem si všiml, že máš nové trenýrky, to je všechno."

Alex se koukl dolů: "Jo, no jo, koupil jsem je dneska."

"Hm," Spike projel prstem kolem Alexova límce. "A novou košili..."

Alexovi se zatajil dech z upírovy blízkosti, tak jen přikývl.

Spike k němu přistoupil ještě blíž: "Harrisi, to mi chceš naznačit, že jsi se tak oblíkl kvůli MNĚ?"

Alex zase jen přikývl a Spike mu věnoval jeden zubatý úsměv. Pak udělal krok zpátky: "Fajn, alespoň mi nepokazíš pověst."

"A to mi říká upír, který se veřejně tahal s Harmony?"

"Hej, to byl jen způsob, jak se dostat do jejích kalhotek! A vůbec, pohni sebou, nebo prošvihnem rezervaci!"

Spike se otočil a zamířil ke dveřím. Alex se v šoku nemohl ani pohnout.

"Ty jsi nám někde zamluvil STŮL?"

***

Když šli městem, prohlížel si Alex nějaký přístroj v ruce.

"Jsi si jistý, Spiku, že to bude fungovat?"

"Moc ne. Giles mi dal jeden pro každého z nás. On a přemožitelka budou blízko, ale zas ne až tak, aby od nás Hanashu vyplašili. Jakmile se démon ukáže, zmáčkneme červený čudlík, přemožitelka přiběhne a zmlátí ho."

"Možná bychom to měli vyzkoušet."

"Ačkoliv mám vysloveně potěšení z toho, když mi Buffy poskakuje za zády s mečem v ruce, raději bych to nedělal. Vytočíme ji planým poplachem a až se Hanasha ukáže, počká si, až mne zabije a pak teprve ho sejme. A kromě toho, už jsme tady."

Alex vrazil krabičku zpátky do kapsy a vzhlédl. "Ty jsi mne vzal k Willimu?“

"Jasně, mají skvělou valentýnskou nabídku - dva půllitry krve za cenu jednoho."

"Ale já nepiju krev!"

"Fajn, zbude víc na mne."

Spike otevřel dveře a podržel je Alexovi. Když se na něj Alex nechápavě podíval, teprve si Spike uvědomil, co vlastně udělal a vztekle je znovu přibouchl. Alex šáhl po klice a vytočený upír vešel za ním.

"Nazdar, Spiku. Stůl už máš připravený. Ale kde máš... hm... společnost?" vítal ho Willy.

"Tohle je on," odpověděl upír. A pak dodal naštvaně: "Máš s tím snad problém?"

"Ne, jistě že ne," třepal hlavou Willy. "Jste úžasný a roztomilý páreček!" A rychle je vedl ke stolu.

Bylo zřejmé, že Willy si dal s přípravou docela práci. Na čistém stole stála malá vázička s květinami a dvě hořící svíčky. Pak Willy podržel Alexovi židli, aby si mohl sednout a chystal se totéž udělat i pro Spika. Ten mu ji vztekle vytrhl z ruky a dosedl naproti Alexe. Ještě oběma podal jídelní lístek a zmizel za barem.

"Tak," řekl asi po minutě ticha Spike. "Tak, co bude teď?"

"Vždyť je to fraška, tohle nemůže nikdy vyjít!"

Spike si položil ruce na opěradla židle a vzdychl: "Jestli se nebudeme snažit, nebude to fungovat a přemožitelka i s tou tvou zrzavou kamarádkou nás oba roztrhnou."

Alex, ač nerad, přikývl: "Máš pravdu. Možná bychom měli najít něco, co máme společného. Co takhle něco v televizi?"

"To je jednoduché... seriál Vášně."

"Takový slaďáky nesleduju. Já mám rád klasiku - Star Trek."

"Jsi snad puberťák?"

Když pak ještě neúspěšně probrali jídlo, barvy, filmy, hudbu a sport, ale nenašli jediné společné, byli na pokraji rvačky. Naštvaně na sebe zírali přes stůl, ale pak dostal Spike nápad: "Možná na to jdem špatně. Co nebo koho nenávidíš?"

"Myslíš mimo osob u tohohle stolu?" když upír přikývl, Alex pokračoval: "No, momentálně Buffy, Willow a Gilese, že mne do toho navezli. Ale protože Buffy a Will jsou moje nejlepší kamarádky, volím Gilese!"

"Vidíš - konečně máme něco společného. Pozorovatele nenávidím taky. Jak by se ti líbilo mu to tak trochu vrátit?"

Když Alex nadšeně přikývl, Spike šáhl do kapsy a s úšklebkem  vytáhl kreditku. Kreditku s vyraženým jménem Rupert Giles.

"Šlohl jsem ji. Myslím, že by měl Pan Chytrý za tohle dobrodružství pěkně zaplatit."

Alex se začal usmívat. Nakonec to vypadá na skvělý večer.

***

"Nenávidím ho. Nenávidím, nenávidím," mumlal Alex, když si opět přihnul přímo z láhve Willyho nejlepší whisky.

"Ne, nikdo ho nemůže nenávidět víc než já," prohlásil Spike a praštil prázdnou sklenkou do stolu.

"Já jo!"

"Ne, já ho nenávidím dýl!"

Alex se nad tím chvíli zamyslel, chtěl něco dodat, ale pak to nechal být.

"Víš ale čemu vůbec nerozumím? Jak se ty holky pořád kolem něj motaj. Myslím, všiml sis těch brejlí? Jak je pořád pucuje? A ten čaj, kdyby se vněm tak chtěl utopit! A jeho vlasy? Jsou hnusný a všude mu trčí...

"Jednou ho stejně nakopu. Nic není lepšího než dobrá rvačka se starým páprdou."

"Ale Buffy... ona si myslí, že je skvělej."

"Jo, Drusilla taky..."

"Vidíš a to dokazuje, že je šílená!" Alex do sebe hodil dalšího panáka a rozkašlal se, jak mu tekutý oheň projel krkem. "A to jsi přitom mnohem lepší úlovek než Angel. Hezčí, takový svalnatý..."

Alex se zarazil, koukl na skleničky na stole a zadíval se na Spika před sebou. Pak si v panice pro sebe zopakoval poslední větu a zeptal se ztuhlého Spika: "Kolik panáků jsem měl?"

"Dojíždíme druhou láhev."

"To jenom dokazuje, že jsem opravdu opilý a rozhodně jsem neřekl nahlas, co jsem právě řekl."

Než mohl Spike odpovědět, stál u jejich stolu obrovský démon a začal něco vrčet. Alex s hrůzou sledoval, jak mu Spike zavrčel něco zpátky. Pak démon popadl Alexe pod krkem a táhl ho pryč. Během okamžiku visel Spike démonovi na zádech a Alex byl odhozen na zeď. Třesoucími se prsty zašátral v kapse a zmáčkl tlačítko. Téměř ihned se rozrazily dveře a do baru vtrhla Buffy s mečem v ruce. Odhadla situaci, odstrčila Spika, kopla démona do břicha, jen aby ho vzápětí přesekla mečem.

"Tak, zabila jsem Hanashu, můžeme jít domů."

Giles přistoupil k Buffy, která stála nad mrtvým démonem.

"Ne, nezabila."

Buffy kopla do zbytků těla. "Poznám, když je něco mrtvé."

"Ale tohle není Hanasha."

Giles se otočil na Spika, který klečel u Alexe a kontroloval, jestli není zraněný. Ten sice byl vyděšený, ale bez následků. Když Spike zjistil, že jeho rande ještě nekončí, chytil Alexe za ruku a zvedl ho ze země.

"Co se tu stalo, Spiku?"

"Ale tady kamarád uviděl Harrise a přišel se zeptat, jestli se s ním o Alexe nechci podělit. Ale nečekal moc na odpověď a chtěl si ho rovnou odnést."

"Jo, kdyby mi Spike nepomohl, už ze mne mohla být démoní svačinka."

Spike se na něj obrátil: "Když jsem řekl PODĚLIT, nemyslel jsem tím SNÍST!"

"Oh," hlesl Alex. Pak mu to došlo. "Oh, můj bože..."

"Vzhledem k okolnostem navrhuji pokračovat," řekl jim Giles. "Hanasha musí být zastaven."

"Dobře," odpověděl Spike. "Pak navrhuju přemístit se na nějaké poněkud klidnější místo."

Alex přikývl a oba vyšli z baru.

Buffy za nimi koukala, dokud jí nezmizeli z očí. Asi to bylo tou tmou, nebo se opravdu Alex se Spikem drželi za ruce?

***

Ti zatím šli, aniž by dlouhé minuty řekli slovíčko. Alex si nebyl jistý, kam Spike míří, ale když uviděl roh hřbitovní zdi, tak mu to došlo: Spike ho vede k sobě.

Věděl, že se upír přestěhoval zpátky do krypty, když opustil jeho sklepní byt, ale Alex tam nikdy nebyl. Teď byli na pitomém falešném rande, kdy se Spike choval skvěle, bránil ho, vedl si ho k sobě a dokonce se teď drželi spolu za ruce... Alex strnul, neschopný udělat už ani krok.

Spike se zastavil, když ucítil odpor. "Co?"

"Hm... nic. Já jen že je tak krásná noc. Co kdybychom se na chvíli zastavili a užili si to?" samotnému Alexovi to znělo divně a chabě, ale Spike to asi vzal.

"Jasně, jak chceš, je krásná noc. Jsou vidět hvězdy. Jejich svit mi připomíná, jak je tady na zemi všechno relativní. Když jsem byla malý chlapec, strýc Henry mi o nich vyprávěl, učil mne znát a poznat souhvězdí..."

Alex byl překvapený: "Ty víš něco o astronomii?"

"Co? To si myslíš, že být upírem je jen o zabíjení a krvi?" rozesmál se upír. "No, vlastně máš pravdu, ale to neznamená, že občas nezvednu hlavu. Drusilla milovala hvězdy."

"Spiku, uvědomuješ si, že bys na rande neměl mluvit o své ex-přítelkyni?"

"Zárlíš?"

"CO? NE! Žárlit na Drusillu?... Teda proč bych měl vůbec žárlit... Já... hm... ty hvězdy jsou fakt krásný."

Usmívající se Spike se posadil do trávy a pleskl rukou vedle sebe: "Nejlepší způsob, jak pozorovat hvězdy, je ležet na zádech."

Po chvilce váhání si Alex lehl vedle něj. Spike začal potichu ukazovat jednotlivé hvězdy a souhvězdí, ke každému přidal malý příběh o jejich jménech. Příležitostně chytil Alexovi ruku a ukazoval mu přesně, o které hvězdě mluví. Význam slov najednou začal ztrácet smysl, jak si Alex víc a víc užíval pocit Spikovy blízkosti. Jak se jeho ruka občas dotkla jeho, upírova chladného dechu, který občas zavál jako strašidelný polibek na uchu, čele, tváři...

Spike byl právě uprostřed mýtu o Cassiopeie, když se zarazil, naklonil se  a zíral na ležícího Alexe: "Tvoje srdce... buší. Buší, tak hlasitě, že to slyším. Prakticky to cítím. A tvoje krev... proudí rychle a nedočkavě. Zve mne, láká. Chce mne. Chce být ochutnána... vychutnána...

Alex uslyšel hluboké Spikovo zavrčení, když se upírova hlava sklonila nejdříve k jeho ústům, pak nedočkavě přejela k jeho krku. Alex objal upíra a zadržel vzrušením dech... Pak ale uslyšel jiné zavrčení, ale to rozhodně nebylo od Spika. Přicházelo zpoza křoví.

"Spiku, nemůžeme..."

"Ale ano, můžeme..."

"NE! Někdo tam je!"

„To je trapná výmluva, Harrisi, to zkoušej na Anyu… Ještě řekni, že tě bolí hlava!“

Ale panika v Alexově hlase byla nefalšovaná a Spike okamžitě vyskočil na nohy. Když se obrovský modrý démon vyřítil z křoví, byl připravený a Alex znovu a znovu mačkal tlačítko na Gilesově zařízení.

Boj byl krátký, krvavý a brutální. Než stačila Buffy přiběhnout, byl démon mrtvý a ležel Spikovi u nohou.

"A je to."

"Ne, není. Tohle zase není Hanasha."

Spike zíral šokovaně na Gilese: "To myslíte vážně, že to není Hanasha? Proč na nás, ksakru, pořád útočí nějací démoni?" Buffy s Gilesem se podívali na Alexe, který se zvedal z trávy. Spike naklonil hlavu na stranu a nevěřícně zíral na Alexe: "Kvůli tobě?"

"Hej, to není moje vina, že jsem magnet na démony!"

"To je pozůstatek toho Zrzčina kouzla. Já ji... To jsi mne nemohl varovat?"

"Alexi, proč máte ty a Spike trávu všude na oblečení?" Ale ani jeden si jí nevšímal, protože byli oba zabraní do vzteklé hádky.

"A co jsem ti jako měl říct? Buď opatrný, protože se o mně zajímají hnusní, šílení vraždící démoni?"

"Rozhodně by to byl dobrý začátek!"

"Hele, víš co, tak mám dojem, že tě mezi ně můžu započítat taky! Prakticky celou noc se o mne pokoušel nějaký démon!"

„Jo, jako svačinka bys byl dobrej. Špeku je na tobě dost!“

„Ty máš zrovna co vykládat. Zrovna o tohle ti nešlo!“

„A že jsi se tak bránil…“

Hádku přerušil až příchod Tary a Willow. "Haló, Gilesi. Jsem ráda, že pátrací kouzlo zabralo a já vás našla. Před chvílí jsem mluvila s Cordélií. Angel s Wesleyem hlídkovali v L.A. a byli napadeni Hanashou. Zabili ho, takže už nikoho neohrožuje."

"Výborně," přikývl Giles, který střídavě koukal na Alexe a Spika. "Myslím, že se všichni můžeme vrátit domů."

"Taky si myslím. Alexi, jdeš?" houkla na Alexe Buffy.

"Jistě, nic mne tu přece nedrží!"

"Správně, uteč si za svými kamarády!"

"Taky že jo!"

"Fajn!"

"Fajn!"

Odešli a nechali Spika stát u hřbitova samotného. Ten chvíli vztekle vrčel a nadával, ale nakonec odešel do své hrobky. Svítání se blížilo. Ještě než usnul, převaloval se v peřinách a měl pocit, že je něco špatně. Pak mu to došlo: „Já jsem CHTĚL Harrise. A ne jako zákusek! Já tu zrzavou čarodějnici jednou zakousnu!“

Na druhé straně města se v tu chvíli posadila ve své posteli Buffy: "Tak moment! Jak to že Hanasha napadl ANGELA S WESLEYEM?"