Zatímco Liam byl člověk a Angelus je upír Angel je jejich třetina, ojedinělá osoba, démon zatížen lidskou duší.
Kříženec muže a upíra, který se stale vypořádává s upířím nutkáním a lidské svědomí které mu zabraňuje
vůbec někdy zapomenout na jeho minulé špatné činy. V prvních sériích Buffy vyjadřovali pohled na to jak se člověk
stává upírem „Jsi mrtvý a démon začne podnikat ve tvém starém domově; chodí jako ty, mluví jako ty – ale nejsi to ty“
(díl „Lie to me“). V pozdějších sériích Buffy a Angela se měl vztah mezi Angelusem a Angelem daleko víc proplést.
Angelus se jednou o sobě zmínil jako o „Angelovi“ a to během druhé série Buffy (zřejmě aby Buffy trápil).
Zdálo by se, že dokonce před tím než mu byla navrácena duše „Angel“ tak nějak „něžná“ přezdívka která Angelusovi
byla známá. Angel skoro vždy říkal „já“ když mluvil o Angelusovi, oni samozřejmě sdílejí tytéž vzpomínky a Angel
nikdy nepoužil své původní lidské jméno Liam (kromě ztráty paměti v dílu „Spin the Bottle“v Angelovi).,
také v první sérii v dílu „Eternity“ kdy se Angel znovu vrátí ke zlu bez ztráty duše.
Toto uvádí, že podvědomě Angelova pravá povaha má moc se objevit, ačkoliv to byl léky indikovaný stav
„dokonalého štěstí“ „podvod“ a Angel si myslel, že prokletí bylo zlomeno.
Spike má znovu získat svou duši, ale zůstává tou samou osobou kterou byl i bez duše „člověk“,
ale spíše ta člověčí lidskost a svědomí. Náznak který Angel a Angelus nejsou rozdílné bytosti,
ale spíše totéž nepřátelské ego stejné osoby. Angel toto naznačí když říká Buffy,
že to není démon v něm kdo je zodpovědný za jeho činy. Darla také uvádí,
že Angelusovo zlo bylo vrozené, Liam měl daleko větší potenciál pro temnotu než bylo prvně zjevné.
Angel: Jsem slaboch a nikdy tomu nebylo jinak. Nechci zabít toho démona kterého v sobě mám, ale můžu.
(díl 3.10 „Amends“ Buffy the vampire slayer)
Angel:…není žádná vina, není lítost, důsledky…Je pořádek. Vzpomínám si, jaké to bylo. Někdy mi ta srozumitelnost chybí.
Cordelie: Ale ne ten pokus zabít své přátele a část rodiny, ne? Prostě to ovládej!
(díl 1.21 „Blind Date“ Angel)
Cordelie: To, na co jsem si vzpomněla, když jsem byla Vyšší Bytostí…Pamatuji si, že jsem viděla tebe. Tvou minulost. Když jsi byl Angelus.
Angel: Nikdy jsem před tebou netajil to, kým jsem byl a co jsem spáchal. Věděla jsi to už předtím.
Cordelie: Vědět to je něco jiného než to prožít. Když jsem byla tam nahoře, mohla jsem se ohlédnout zpět… a spatřit vše, co jsi kdy udělal jako Angelus. Víc, než to jen vidět. Cítila jsem to. Nejen jejich strach a utrpení. Cítila jsem tebe. A to, jak moc sis jejich utrpení užíval…
(díl 4.07 „Apokalypse, Nowish“ Angel)
Jedním z prvních témat seriálu Angel bylo vykoupení, toto nejvíce dává smysl
a spisovatelé se vrátili k „zastření“ vztahu mezi Angelem a Angelusem a to ve čtvrté sérii Angela.
To také vysvětluje Angelovy příležitostné odbočení k temnotě zatímco tichá,
hloubavá Angelova povaha se odvrátí od Angelusova sadismu. V druhé sérii pozoruhodně přimhouří oči
nad masakrem zaměstnanců firmy Wolfram & Hart, kterou udělaly Darla s Drusillou a v třetí sérii se sám pokusí
zadusit polštářem Wesleyho Wyndhama-Pryce za únos svého syna.
Angel a Angelus mohou být považováni jako rozdílné strany stejné osoby – spíše než myšlení jednoho jako
„démon“ a jiný jako „duše“. Když dostal duši tak se stává známým jako „Angel“, je dominantní,
bez své duše se vrátí ke své druhé stránce „Angelusovi“. Obě osobnosti jsou ovládány jeho vlastními myšlenkami,
emocemi, činy nicméně ho dělají právě tak odpovědným za to co dělá Angelua a naopak. Také je podporován faktem,
že obě osobnosti činí bitvu o Angelovu mysl, jeho duši která může být obnovena v „Orpheusovi“.
Alternativní pohled je, že oba jsou opravdu samostatné bytosti, ale mají jednu paměť kterou oba sdílí.
Mají silné city v době kdy je jeden nad druhým dominantnější. Tato teorie je podporována ve čtvrté sérii Angela
když Jasmína hrozí Angelusovi, řeknou mu, že ona mu nechá Angela navždy uvnitř, odkud bude jen navždy sledovat,
žíznit, a navždy toužit po úniku ze svého vězení. Rovněž když Angel je podvědomí Angeluse může jednoduše
uniknout bez kontroly a potlačit duši, jak ukázal v díle „Eternity“. Angel se občas odvolává na to,
že Angelus je samostatný jednotlivec. Angelus také věří, že je oddělen od Angela a je zhnusen tím co Angel
dělá když ho ovládá. V této souvislosti to může být v Orpheusovi, jak Angelus znovu bojoval se zbytky Angelovy
duše v těle, po té co jeho duši vytáhl nebo možná duševní zosobnění jakýkoliv aspektů z originálního těla
zbude v upírovi potom co on je pán.
Ačkoliv byla Angelusova tělesná schránka obrovská jeho kapacita pro psychologické zastrašování byla podstatně
nad součastným reálem, život sériového vraha. Během času který strávil s Darlou spáchal
nejkrutější a nejohavnější zlé činy té doby. Má sklon k brutalitě ve které našel zalíbení.
Příkladem Angelusovým brutálním jednáním bylo jak Drusille přinesl k Valetýnskému dni ještě
teplé lidské srdce. Angelus nezamýšlel v tom přestat. Vždy měl utkvělou představu dát smrti uměleckou formu.
Každou vraždu ohodnotil jako umělecké dílo. Když chytil Gilese a mučil ho v díle „Becoming II“ zmínil se,
že to je po dlouhé době co zase někoho mučí. V díle „Amends“ mu první zlo ukazuje jak zabil tři chlapce a poté jejich otce,
který si myslí že chlapci spí a dává jim polibek na dobrou noc a ucítí jak jsou studení.
To bylo podobné jako když Angelus zabil Jenny a její tělo naaranžoval v Gilesově bytě tak, že si Giles myslel,
že jim připravila romantický večer.
Angelus měl také slabou stránku a tím bylo jeho přílišné mluvení a vždy měl potřebu pokusit se
o psychické zničení svých obětí ještě předtím než je zabije. Tento druh sadismu někdy
dal potenciální oběti čas na možný útěk nebo pokus o boj (ačkoliv v tom nebyl rozdíl,
protože téměř vždy je nakonec dostal). Spike jednou Angelusovi řekl
„Ty je svými řečmi přivedeš k smrti ještě dřív než je zabiješ!“
Zatímco Liam byl člověk a Angelus je upír Angel je jejich třetina, ojedinělá osoba, démon zatížen lidskou duší.
Kříženec muže a upíra, který se stale vypořádává s upířím nutkáním a lidské svědomí které mu zabraňuje
vůbec někdy zapomenout na jeho minulé špatné činy. V prvních sériích Buffy vyjadřovali pohled na to jak se člověk
stává upírem „Jsi mrtvý a démon začne podnikat ve tvém starém domově; chodí jako ty, mluví jako ty – ale nejsi to ty“
(díl „Lie to me“). V pozdějších sériích Buffy a Angela se měl vztah mezi Angelusem a Angelem daleko víc proplést.
Angelus se jednou o sobě zmínil jako o „Angelovi“ a to během druhé série Buffy (zřejmě aby Buffy trápil).
Zdálo by se, že dokonce před tím než mu byla navrácena duše „Angel“ tak nějak „něžná“ přezdívka která Angelusovi
byla známá. Angel skoro vždy říkal „já“ když mluvil o Angelusovi, oni samozřejmě sdílejí tytéž vzpomínky a Angel
nikdy nepoužil své původní lidské jméno Liam (kromě ztráty paměti v dílu „Spin the Bottle“v Angelovi).,
také v první sérii v dílu „Eternity“ kdy se Angel znovu vrátí ke zlu bez ztráty duše.
Toto uvádí, že podvědomě Angelova pravá povaha má moc se objevit, ačkoliv to byl léky indikovaný stav
„dokonalého štěstí“ „podvod“ a Angel si myslel, že prokletí bylo zlomeno.
Cordelie: Ale ne ten pokus zabít své přátele a část rodiny, ne? Prostě to ovládej!
Jedním z prvních témat seriálu Angel bylo vykoupení, toto nejvíce dává smysl
a spisovatelé se vrátili k „zastření“ vztahu mezi Angelem a Angelusem a to ve čtvrté sérii Angela.
To také vysvětluje Angelovy příležitostné odbočení k temnotě zatímco tichá,
hloubavá Angelova povaha se odvrátí od Angelusova sadismu. V druhé sérii pozoruhodně přimhouří oči
nad masakrem zaměstnanců firmy Wolfram & Hart, kterou udělaly Darla s Drusillou a v třetí sérii se sám pokusí
zadusit polštářem Wesleyho Wyndhama-Pryce za únos svého syna.
Ačkoliv byla Angelusova tělesná schránka obrovská jeho kapacita pro psychologické zastrašování byla podstatně
nad součastným reálem, život sériového vraha. Během času který strávil s Darlou spáchal
nejkrutější a nejohavnější zlé činy té doby. Má sklon k brutalitě ve které našel zalíbení.
Příkladem Angelusovým brutálním jednáním bylo jak Drusille přinesl k Valetýnskému dni ještě
teplé lidské srdce. Angelus nezamýšlel v tom přestat. Vždy měl utkvělou představu dát smrti uměleckou formu.
Každou vraždu ohodnotil jako umělecké dílo. Když chytil Gilese a mučil ho v díle „Becoming II“ zmínil se,
že to je po dlouhé době co zase někoho mučí. V díle „Amends“ mu první zlo ukazuje jak zabil tři chlapce a poté jejich otce,
který si myslí že chlapci spí a dává jim polibek na dobrou noc a ucítí jak jsou studení.
To bylo podobné jako když Angelus zabil Jenny a její tělo naaranžoval v Gilesově bytě tak, že si Giles myslel,
že jim připravila romantický večer.